Modely na gumu vždycky byly, jsou a asi zůstanou nejklasičtější modelářskou kategorií, a nejen proto, že jsou nejstarší. Šelest vytáčejícího se svazku a tiše se otáčející vrtule v sobě mají nepřekonatelné kouzlo. Modely kategorie P30 jsou pak vedle větroňů A1 nejvhodnějším pokračováním po kluzácích A3 při práci v kroužcích mládeže.
Při konstrukci Terezky jsem zcela záměrně vycházel z koncepce křídla a ocasních ploch kluzáku A3 Šídlo (plánek Modelář č. 126 základní řady). Největším problémem, na jaký děti narážejí při stavbě modelů na gumu, je vrtule; u modelů P30, kde je předepsáno použití plastikové vrtule, tyto potíže odpadají. Pokud pak při stavbě vypustíme hlavici a zhotovíme čelní přepážku plnou, můžeme na model instalovat motor Modela CO2, jedinou další úpravou, potřebnou k „sifonovému“ létání, je posunutí pylonu s křídlem dopředu, aby model byl správně vyvážený. I při známém častém nedostatku gumy na našem trhu tak může Terezka splnit své poslání.
Křídlo se vzepětím do U se skládá ze tří částí, sestavovaných samostatně. Nejdříve si připravíme všechny základní díly. Zhotovíme šablonu z překližky tl. 1,5 až 2 mm (Pokud budeme stavět z duralového nebo ocelového plechu ), podle nichž vyřízneme žiletkou z přebroušeného balzového prkénka tl. 1 dvacet dva žeber 18 a z balzy tl. 2 čtyři žebra 19, a to včetně zářezů pro lišty nosníků. Pokud budeme pracovat dostatečně pečlivě, nemusíme už vyříznutá žebra dále opracovávat. Vyřízneme a opracujeme do profilu podle výkresu díly náběžné lišty 20, 21 a odtokové lišty 22, 23. Vyřízneme a obrousíme lišty nosníků křídla 24 a dva koncové oblouky 25.
Trup je celobalzový, příhradové konstrukce. Podélníky i rozpěrky mají průřez 3 x 3, rozpěrky jsou však doplněny i lištami o průřezu 2 x 3. Bočnice trupu 1 slepíme Kanagomem ve špendlíkové šabloně přímo na výkrese, překrytém pásem pauzovacího papíru nebo průhlednou plastikovou fólií. Po zaschnutí lepidla bočnice ze šablony vyjmeme a z obou stran přebrousíme. Zadní část bočnic obrousíme plynule až na tloušťku 2 mm na konci. Nařežeme na přesnou délku rozpěrky trupu d, e, f, g, h. Bočnici trupu položíme vodorovně a rozpěrky k ní jednou stranou přilepíme svisle. Po částečném zaschnutí lepidla rozpěrky srovnáme do přesné polohy a přilepíme k nim i druhou bočnici. Do zaschnutí lepidla ji zajistíme tenkými špendlíky. Podle výkresu zalepíme šikmo přední přepážku 2 a zajistíme ji gumovým okem. Potom přesně nařežeme zbývající rozpěrky a, b, c a pozorně je zalepíme.
Svazek 16 smí mít po namazání hmotnost nejvýše 10 g. Doporučuji svazek o průřezu vláken 18 až 20 mm2. Použijeme-li tedy gumu o průřezu 1 x 3 mm, bude to šest vláken. Spojené vytažené konce je třeba ještě za sucha, před namazáním svazku, svázat nití. Potřebujeme na to pomocníka – jedna osoba svazek vytáhne, druhá váže. Při použití gumy o průřezu 1 x 6 bude mít svazek pouze tři vlákna, na obou koncích svazku musíme uvázat oka. Máme-li gumu o průřezu 1 x 4 mm, bude mít svazek vláken