Letadlo Z-126 Trener 2 je školní dvoumístný dolnoplošník, mnoho let používaný k výcviku svazarmovských pilotů. Není snad zájemce o letectví, který by tohoto dříče našich letišť neznal. Jeho historie sahá až do roku 1947, kdy vznikl prvý letoun slavné vývojové řady školních a akrobatických letadel: Zlín Z-26. Technický popis, fotografie a třípohledový výkres letadla Z-126, který pro nedostatek dokonalejší výkresové dokumentace sloužil jako stavební podklad pro stavbu modelu, byl uveřejněn v Modeláři 9/1977.
Model Z-126 Trener 2 byl pro nedostupnost tovární dokumentace navržen jako polomaketa kategorie RC-MM ve zmenšení 1:7,25. Je kromě vybaveni kabiny a některých povrchových detailů tvarově přesný – s ohledem na použité podklady. K pohonu lze použít motoru o zdvihovém objemu 3,2 až 5 cm3. Mo­del je možné postavit i bez křidélek (vzepětí je do­statečně velké) s motorem 2,5 cm3.
Model Z-126 není v žádném případě vhodný pro modeláře, kteří nemají určitou praxi ve stavbě a v létání s obratnějšími motorovými modely.

Na stavbu modelu je použito převážně balzy. Z překližky jsou především díly, které jsou více namáhané. Všechny díly lepíme acetonovým lepidlem, tuhý balzový potah ke kostře disperzním lepidlem Herkules a k lepení dílů uvedených v návodu použijeme epoxidové lepidlo.
Základem trupu jsou příhradové bočnice spojené rovnými příčkami, přepážkami a polopřepážkami. Celý trup má tuhý balzový potah. Motorový kryt sestavíme přímo na trupu z přepážek a podélníků. Kryt kabiny zhotovíme ze tří částí: přední a zadní vylisujeme, střední ohneme na kopytě. Kryt upevníme k trupu čtyřmi šrouby do plechu.
Křídlo je v celku, k trupu je připevněno vpředu kolíkem, vzadu plastikovým šroubem. Je aerodynamicky i geometricky zkřížené. Je klasické konstrukce z podélníků a balzových žeber. Pokud budeme stavět model bez křidélek, poháněný motorem 2,5 cm3, je vhodné zhotovit křídlo s tuhým potahem pouze náběžné části a vypouštět jej z ruky.
Ocasní plochy jsou běžné konstrukce, kýlovka a stabilizátor mají opět tuhý balzový potah, kormidla jsou potažena tlustším papírem.
Dvoudílný hlavní podvozek z ocelového drátu je uchycený v křídle. Kola mají průměr 60 mm. Ostruha s kolem o průměru 38 mm je pevná.
Táhla k oběma kormidlům jsou z tvrdé balzy o průřezu 7x7. Ovládací zařízení křidélek tvoří hřídele s rameny pootočenými asi o 90°. Táhlo k motoru z ocelového drátu o průměru 0,8 až 1 mm vedeme trubkou od lanovodu.
K pohonu modelu lze použít motor o zdvihovém objemu 3,2 až 5 cm3; na výkrese je motor OS Max .20 RC (bez tlumiče). Objem palivové nádrže volíme podle použitého motoru.
Letoun na výkrese měl všechny plochy oranžové, ozdobný pruh na trupu byl tmavě červený. Imatrikulace a horní část trupu před kabinou byly černé.