Není jistě u nás modelář, který by neznal letoun Spitfire, jeho historii, bojové úspěchy ve druhé světové válce a podíl našich pilotů na nich. Snad již všechno bylo o něm napsáno a je zbytečné cokoli opakovat. Je proto pochopitelné, že tento typ má stále mnoho obdivovatelů, a tudíž není možné jej opomenout v řadě plánků malých polomaket „velkých" stíhaček.
Model je určen pro rekreační létání modelářů s dostatečnými zkušenostmi jak ve stavbě, tak v létání. Je poháněn motorem 2,5 až 3,5 cm3 (prototyp byl opatřen motorem OS Max 19 – 3,16 cm3) a má ovládána obě kormidla, křidélka a přípusť motoru. Je schopný všech prvků základní akrobacie, jeho let je klidný, plynulý a celkový dojem velmi dobrý.
Při snaze zachovat všechny oblé a charakteristické tvary předlohy vyšel model poněkud pracnější, takže jeho stavba vyžaduje více pečlivosti. Souměrnost modelu, zvláště křídla, je také podmínkou pro úspěšné létání. Na výkrese je model postavený ve verzi Mk. IX, ale dlouhá vývojová řada Spitfirů s malými vnějšími tvarovými odlišnostmi a značné množství kamufláží i u nás publikovaných dává možnost jednotlivci zvolit si „svoje" provedeni.

Model je celobalzový, pro zesílení konstrukce je použita překližka. Při stavbě dbáme na co nejnižší hmotnost především v ocasní části, nikoliv však na úkor pevnosti, prototyp modelu bylo nutné vpředu dovážit. Všechny díly a celky modelu stavíme na pracovní desce na výkrese, který chráníme tenkou průhlednou fólií, na niž se sestavované díly nepřilepí.
Trup je vžité konstrukce s bočnicemi. Křídlo klasické konstrukce je v celku. Ocasní plochy zhotovíme z plných prkének. Podvozek je dvoukolový s otočnou ostruhou. Potah a povrchová úprava jsou běžné. Na trup a ocasní plochy přilakujeme tenký potahový papír, křídlo potáhneme středně tlustým. Model stříkáme barevnými nitroemaily a vrchním čirým ochranným lakem. K pohonu modelu můžeme použít každý motor o zdvihovém objemu 2,5 až 3,5 cm3, pokud je v dobrém technickém stavu.