Je dnes téměř samozřejmé, že většina modelářů létajících pro potěšení dává přednost modelu, který je podobný některému skutečnému letadlu. Dále popsanému modelu bylo předlohou francouzské amatérské letadlo konstruktéra Jeana Pottiera, označené P-70S, které má zajímavé, ale jednoduché tvary. Jeho technický popis a třípohledový výkres byly uveřejněny v Modeláři 4/1982.
Model Pottier P-70S vyžaduje od pilota určité zkušenosti a praxi v létání, nelze jej tedy doporučit těm, kdo začínají létat. Je podstatně rychlejší a „živější“ než běžné školní modely, a tudíž při létání s ním není příliš času na rozmýšlení. Je také schopen základních akrobatických obratů. Protože je křídlo rovné, bez vzepětí, vyžaduje létání více citu při ovládání křidélek a udržení dostatečné rychlosti v zatáčkách, pokud se chceme vyhnout pádu. Ti, kdo se obojího obávají, si mohou usnadnit řízení, když opatří křídlo vzepětím asi 2 až 3 stupně; model není maketa a proti předloze se tím příliš nezpronevěří.
Model je poháněn motorem o zdvihovém objemu 2,5 cm3 (MVVS GF, DF) až 3,2 cm3 (OS Max .19) a má ovládanou směrovku současně s předním kolem podvozku, výškovku, křidélka a otáčky motoru proporcionální RC soupravou se čtyřmi servy. Lze jej startovat ze země i z ruky.
Stavba modelu je poměrně snadná, takže ji každý, kdo je schopen s modelem létat, bezpečně zvládne po prostudování plánku a návodu. Je na ni použito převážně balzy, kromě pevnostních dílů, krytu motoru a kabiny. Všechny celky sestavujeme běžným způsobem na plánu na pracovní desce, neboť souměrnost modelu je z důvodu vyšší rychlosti nutná, pokud mají zůstat zachovány dobré vlastnosti prototypu.

Křídlo je  v celku, rovné, bez vzepětí a bez křížení. Je klasické, převážně balzové konstrukce. Tuhý po­tah přední části vytváří společně s hlavním nosníkem a náběžnou lištou torzní skříň, žebra jsou páskována. K trupu je křídlo upevněno vpředu kolíky do přepážky, vzadu polyamidovým šroubem.
Trup sestává z balzových bočnic, spojených přepážkami.  Horní i dolní potah trupu je rovněž tuhý z balzy. Překryt kabiny je vylisován z plexiskla nebo může být laminátový či kašírovaný na kopytě. Tříkolový podvozek je z ocelového drátu.
Celobalzové ocasní plochy jsou běžné konstrukce, kýlovka a výškové kormidlo jsou z plné balzy. Poloviny výškovky jsou spojeny třmenem z ocelového drátu.
Prototyp modelu byl potažen papírem (Mikalenta, Viatex), jeho konstrukce je však dostatečně tuhá, takž lze použít i fólii.
Model může být osazen motorem o zdvihovém objemu 2,5 až 3,5 cm3, který je v trupu upevněn na ležato. Nádrž stačí o objemu 100 cm3.  Ovládány jsou směrovka, výškovka, křidélka a otáčky motoru. Model je rychlý, kormidla jsou účinná, a proto je třeba se řízení plně věnovat. Při přistávání pamatujeme, že se zastaveným motorem je sestup strmější.