Prudké zvyšování mezinárodního napětí v polovině třicátých let a hrozba války, vycházející z nacistického Německa, vedly tehdejší československou vládu k jednání se Sovětským svazem o zajištění bezpečnosti Československa, které vyústilo 16. května 1935 k podepsání paktu o vzájemné pomoci. Jedním z konkrétních výsledků paktu byla dohoda o dodání výborných sovětských středních bombardovacích letadel SB-2 a prodej licenčních výrobních práv Československu. Sériová výroba těchto letadel byla zahájena v krátké době v továrně Avia pod označením Avia B 71 a později také v továrně Aero. Československé veřejnosti se rychlé, obratné a elegantní dvoumotorové stroje představily hromadným přeletem při X. všesokolském sletu v Praze roku 1938.
LETADLO SB-2 vzniklo v letech 1934/35 v kolektivu konstruktéra A. A. Archangelského pod vedením A. N. Tupoleva. Byl to celokovový středokřídlý jednoplošník se zatahovacím podvozkem, poháněný dvěma motory o jednotlivé výkonnosti 860 k, které mu dávaly rychlost 436 km/h. Rozpětí křídla SB-2 bylo 20,3 m, délka 12,27 m.
Historii letadla, jeho technický popis, fotografie a třípohledový výkres lze nalézt v časopisech Letecký modelář č. 2 roč. 1957, Letectví a kosmonautika č. 2 roč. 1972 a v knize Československá letadla od V. Němečka.
MODEL Avia B 71 je sportovní maketou, která si nečiní nároky na soutěžní létání a vysoké bodové ohodnocení. Je to ale vhodný model pro příjemné rekreační létání a umožní dobrou průpravu na případné létání soutěžní. Vzhledem k malým rozměrům a k použití levných motorů o objemu pouze 1,5 cm3 je také materiálově a finančně nenáročný.
Na rozdíl od vzoru má model pevný podvozek, nemá fungující přistávací klapky a otvírací dveře pumovnice, ani odsunovací kryty prostorů pro pilota a střelce.
STAVBA vyžaduje obvyklou pozornost, pečlivost a zručnost zkušenějšího modeláře, neboť zborcené křídlo s tuhým potahem nebo nesouměrný trup nelze již dodatečně srovnat (jako je tomu u modelu s papírovým potahem). Stavby se však zase není třeba obávat, pokud je dodržen popisovaný postup. Protože nejde o začátečnický model, je na stavbu použito převážně balzy, a to i na tuhý potah, aby povrch modelu odpovídal vzoru.
Na výkrese jsou zakresleny sovětské motory MK 16 zdvihového objemu 1,5 cm3, montované kvůli snadné obsluze v normální poloze. Je možné použít různé jiné motory stejného objemu a přibližně stejné výkonnosti a dokonce ani oba nemusí být stejného typu (bylo vyzkoušeno). Nutné však je, aby výkonnější motor byl na vnitřní straně letového kruhu (v našem případě na levé polovině křídla). To platí i pro motory stejného typu; v opačném případě model jeví snahu letět dovnitř letového kruhu, řídicí dráty se uvolňují (není v nich „tah“), řízení modelu se značně zhoršuje a může tak dojít k havárii.