v košíku není žádný produkt
6,80 €
Káča 4 – školní větroň kategorie A-2 z tuzemského materiálu.
Rozpětí | 1716 mm |
Hmotnost | 410 g |
Délka | 1000 mm |
Konstrukce | A. Hanousek |
Model byl konstruován pro začátečníky, u nichž ovšem předpokládáme, že si již postavili nějaký model A-1 a také s ním létali. Pravděpodobně poznají, že obsluha většího modelu – s výjimkou dopravy na letiště – je podstatně jednodušší než práce s trochu vrtošivou A-1 a najdou jistě zalíbení v jeho trochu velebných pohybech. Při slušném zacházení Káča-4 hodně vydrží, takže i později nám poslouží jako reservní model, schopný soutěžního létání za každého počasí.
Model se celkem snadno staví, dá se dobře vlekat a je zařízen tak – postavíte-li jej pořádně – aby bylo možno odstranit menší závady v souměrnosti hned na letišti úpravou výchylky vlečného háčku. Pokud jde o konstrukci a její detaily, upozorňujeme velice naléhavě, že každá maličkost na plánku představuje nikoli maximum, nýbrž minimum požadavků. Každý detail byl při konstrukci a při létání mnohokrát ověřován s úmyslem ještě více jej zjednodušit. Vypouštěli jsme, co vypustit šlo, ale co na modelu zůstalo; to tam musí být, chcete-li s ním opravdu létat.
Při konstrukci jsme pamatovali především na největší nebezpečí, které hrozí začátečníkovi u modelu A-2, to je vylomení skříně jazyku při vleku. Proto ten překližkový spojovací jazyk křídla. Ještě se nestalo, aby se vylomila skříň jazyku chlapcům z party, která stavěla první sérii tohoto modelu. Překližka praskne dříve a model se dostane na zem většinou s nepatrnou škodou. Pak přijde trup, který musí hodně vydržet. Je-li potažen překližkou, vyjde těžší, ale nikoli příliš a díky pevnosti nezničí naděje na další létání po prvním – také obvyklém – letu modelu střemhlav.
Výkony modelu jsou nepřímo úměrné desítkám gramů, o něž překročíte předepsanou nejmenší váhu 410 g. Proto nedoporučujeme zkracovat ze vzhledových důvodů nosovou část trupu a k obtížnějšímu vyvážení pak použít množství zátěže, která z modelu udělá „náklaďák“.
Proč je model výhradně z tuzemského materiálu? – Mladý sportovec vybavený prkénkem balzy snadno obmění balzou některé detaily (zakončení nosných ploch, výplně, tuhý potah středových žeber, směrovka aj.), zatímco chlapec odkázaný na hotové dřevo, vysušenou houbu choroš nebo hobru, ocení asi více naši snahu nakreslit model takové konstrukce, jakou používali naši dědově.
Trup. Prkénko na hlavici musí být z lehkého dřeva: Použitím dubu, jasanu nebo překližky tl. 10 mm promění se trup v „palcát“. Neseženete-li na bočnice zadní skříně trupu překližku tl. 0,8 mm, nýbrž jen tl. 1 mm, pak doporučujeme použít na podélníky trupu lišty 2 x 10 (za předpokladu, že jen velmi opatrně opracujete hrany). Dokonalé přilepení bočnic je podmínkou pevnosti. Vhodné je potřít nejprve tence řídkým acetonovým lepidlem styčné plochy, nechat zaschnout a teprve pak nanést co nejrychleji normální vrstvu a celou skříň trupu sevřít mnoha svěrkami (kolíčky na prádlo) podloženými zbytky lišt, aby se boky neprohnuly dovnitř.
Při konstrukci křídla jsme byli zase na rozpacích. Vzepětí má být jednoduché nebo do „U“? Vyzkoušeli jsme v klubu opět obě možnosti lomení křídla, modely létají stejně.