Ve sportovní sezóně roku 1967 jsem létal pouze s modelem typu W 1967 F, který byl uveden v orientačním plánku v časopise Modelář č. 1/1969. Během sezóny 1968 jsem použil na téměř polovinu soutěžních startů – jak na mistrovských soutěžích, tak na mezinárodní soutěži ve Vídeňském Novém Městě – variantu modelu W 1967 F „MIKY“, odlišnou tvarem křídla a výškovky, použitým profilem a vrtulí o nepatrně větším průměru. Výkony modelu v obou variantách jsou zhruba stejné. W 1967 F je zalétán do klidu na velké otevřené kruhy a průměru 200 až 250 m, MIKY je „točivější“ do turbulentního počasí, létá kruhy o průměru asi 25 metrů.
Trup je sestaven ze 4 stejných stěn ze středně tvrdé balzy tloušťky 2 mm. Stěny je vhodné vyříznout podle překližkové šablony (na plánku je nakreslena úhlopříčně) a opracovat broušením všechny společně. Přesný tvar bočnic je podmínkou úspěšného sestavení.
Křídlo je běžné konstrukce. Žebra B, C, D se zhotoví vždy najednou pro polovinu křídla podle překližkových šablon, a to včetně otvorů pro hlavní a pomocný nosník. Zpevnění bambusovou štěpinou až po 13. žebro je bezpodmínečně nutné. Koncové „uši“ jsou přilepeny na tupo s celuloidovým výkližkem u hlavního nosníku o tloušťce 2 mm a oboustranným zpevněním odtokové lišty silonovou tkaninou.
Vodorovná ocasní plocha je běžného typu. Žebra se zhotoví také pro každou polovinu zvlášť podle překližkových šablon „rašplovou interpolací“ – obdobně jako „uši“ křídla.
Vrtule o průměru 580/700 mm je zhotovena z tvrdší balzy, kořeny listů jsou zpevněny v délce 50 mm překližkou tloušťky 1,2 mm, přilepenou epoxidem. Listy vrtule jsou potaženy japonským papírem a lakovány, poslední nátěr je vrchním lesklým lakem.
Prototyp modelu MIKY je opatřen soustruženou hlavicí, frézovaným raménkem a kardanovým závěsem gumového svazku (viz snímek v časopise Modelář č. 9/1969). Avšak vzhledem k tomu, že většina zájemců o model nemá možnost zhotovit si tento velmi pracný typ hlavice, je v plánku zakreslena hlavice klasického provedení, zhotovená z lípy nebo tvrdé balzy.
Pro hlavici soustruženou je upraven předek trupu: V délce 150 mm je použito trojúhelníkové lišty z balzy tl. 10 mm (místo tl. 4 mm) přilepené epoxidem až do sestaveného trupu. Přední přepážka je kruhová, přizpůsobená průměru soustružené hlavice a hrany trupu jsou sbroušeny tak, aby přechod k přepážce byl zcela plynulý.
Zalétávání a vlastní soutěžní létání bylo několikrát popsáno povolanými autory v časopise Modelář. Připojím tedy jenom několik vlastních zkušeností: Nedělám žádné záměrné zborcení křídla, ale snažím se, aby obě poloviny křídla byly navzájem zrcadlově shodné (včetně malého negativního zkroucení „uší“). Zatáčku vpravo-vlevo řídím v motorovém letu sklonem hlavice a v klouzání směrovkou (popřípadě výškovkou – podložením z levé strany při pohledu zezadu tak, aby výškovka byla maximálně rovnoběžná s lomením levé poloviny křídla.