Mezi nejznámější stíhačky východní fronty ve 2. světové válce patří sovětské Lavočkiny – protějšek stíhaček Spitfire a Mustang na frontě západní. Typ La-7, vzniklý v roce 1943 zlepšením používaného typu La-5FN, byl pro německou Luftwaffe nepříjemným překvapením. Svými vlastnostmi předčil německé stíhačky Messerschmitt Bf 109G a stíhačkám Focke-Wulf Fw 190 byl rovnocenný. Vlastnosti Lavoček oceňují také naši piloti, kteří na nich za druhé světové války bojovali a posléze se i vrátili do vlasti. S označením S-98 sloužily La-7 ještě několik let po válce v čs. vojenském letectvu.
La-7 byl jednomístný dolnoplošník smíšené konstrukce se zatahovacím podvozkem. Dvojhvězdicový motor o výkonnosti 1 775 koní a třílistá vrtule dávaly letadlu o rozpětí 9,8 m a délce 8,5 m maximální rychlost 665 km/h. Výzbroj tvořily dva (popřípadě tři) kanony ráže 20 mm. Na závěsech pod křídlem mohly být zavěšeny dvě pumy o hmotnosti do 150 kg.
Model La-7 je svými rozměry a částečně i způsobem stavby podobný maketě Avia B 135 (plánek Modelář č. 32). Podobnost není náhodná. Cílem je především poskytnout modelářům další nepříliš pracnou maketu s běžným a nenáročným motorem. o objemu 2,5 cm³ (z toho důvodu jsou např. podvozek a ostruha nezatahovací). Kromě toho – podle úspěchu pokračující řady plánků polomaket s plochým trupem – může to být počátek snad stejně úspěšné řady modelů trupových. Záleží také na vás – „upoutaných“ modelářích – zda ano či ne.

Stavba vyžaduje obvyklou pozornost, pečlivost a zručnost odpovídající modelům tohoto druhu. Zborcené křídlo či nesouměrný trup nelze již po dokončení srovnat, na rozdíl od modelu s papírovým potahem. Jestliže popis jenom zběžně neprohlédnete, ale budete podle něj postupovat, není třeba mít ze stavby obavy. Nelze ovšem předpokládat, že model postaví s úspěchem začátečníci. Proto je použita hojně balza.
Křídlo, které je v celku, stavíme „v ruce“. Do zářezů nosníku H s přilepeným hranolem J pro upevnění řídicí páky nasuneme žebra s přesně svislými výřezy. Vlepíme nosník podvozku K a náběžnou lištu M. Dbáme, aby konce žeber byly v přímce. Připevníme podvozek a řídicí páku s částí táhla a řídicími dráty.
Trup stavíme na hotovém křídle. Do něj přilepíme další přepážky 3, 2, 1 s motorovými nosníky a horní lištou. Po uschnutí zalepíme krátké části bočnic 11, jejichž vnější zadní častí seřízneme do klínu tak, aby dosedaly přesně celou plochou na bočnice; kontrolujeme přiložením pravítka na přepážky 2 a 4. Bočnice přilepíme nejprve k přepážkám 2, 3, 4 a postupně vkládáme přepážky 5 až 10.