v košíku není žádný produkt
6,80 €
Rádiem ovládaný model na jednokanálovou soupravu Gama s klasickou konstrukcí a motor 1-1,5 ccm, konstruktérem je Jiří Černý
Rozpětí | 1000 mm |
Délka | 778 mm |
Hmotnost | 800 g |
Pohon | 1-1,5 cm3 |
Konstrukce | Jiří Černý |
Počáteční konstruktérský úmysl byl prostý – získat jednoduchý, vzhledný a dobře létající model na soupravu Gamu, která jakožto sériový výrobek je přístupna širokému okruhu zájemců. Rozhodl jsem se použít soupravu neupravovanou tak, jak se prodává, neboť většina majitelů to bude chtít udělat zrovna tak. Myslím ostatně, že pro sportovní létání ani není třeba něco předělávat, protože při vhodné konstrukci modelu Gama plně vyhovuje. Po prvních zkušenostech se soupravou v modelu Diblík (viz časopis Letecký modelář 2/1962) jsem se rozhodl pro model na motor 1–1,5 cm3 jakožto dostačující. Při návrhu modelu Pluta jsem přihlížel ke zkušenostem zahraničních modelářů, zejména Američana K. Willarda, který létá již dlouho s rohatkovými vybavovači. (Těchto modelářů je zatím velká většina, navzdory všem tvrzením u nás, že to nejde.)
S modelem Pluto, opatřeným motorem Frog 1,5 cm3, jsem udělal od loňského prosince do února 1965 asi 70 letů. Zjistil jsem, že k pohonu úplné postačí motor 1 cm3.
Model se vyznačuje klidným a ladným letem zvláště v zatáčkách. Je to hlavně tím, že létá „sám“, tzn. uvedu-li jej směrovkou do zatáčky o libovolném poloměru, po vrácení směrovky do neutrálu model stále zatáčí. Když chci letět opět přímo, musím jej srovnat vychýlením kormidla v opačném smyslu. Tato vlastnost je důležitá, protože model, který přechází sám do přímého letu ihned po vrácení kormidla do neutrálu, se špatně řídí, jeho let není hezký a není možné dělat s ním různě velké zatáčky, ani spirály na obě strany.
Svými vlastnostmi je model Pluto přizpůsoben létání s rohatkovým vybavovačem. To znamená, že velikost zatáčky určujeme délkou vysílaného signálu. Model uvedeme do žádaného poloměru zatáčky a přestaneme vysílat signál. Model zatáčí dále, i když směrovka je již opět v neutrálu, a to tak dlouhou, dokud jej neuvedeme do přímého letu dalším signálem tzn. vychýlením směrovky na opačnou stranu. Spirálu létáme tak, že podržíme signál až model do spirály přejde (v obojím smyslu). Po puštění tlačítka vysílače opět model pokračuje ve spirále a jen velmi pomalu srovnává. Ze spirály jej však dostaneme téměř okamžitě dalším signálem (vychýlením směrovky na opačnou stranu). Při klouzání bez motoru reaguje model na řízení stejně dobře jako v motorovém letu.