Jde o stavebně jednoduchý model, který však není konstrukčně nový ani zvláštní. Od roku 1961 jej postavili začátečníci v leteckomodelářském klubu ve Slaném asi v 30 kusech. V jejich rukou model obsadil na 10 veřejných soutěžích – pořádaných v létech 1962–1964 ve Slaném a v Mostě – šestkrát prvé, jednou druhé až čtvrté a jednou šesté místo.
Výhodou je, že na stavbu vystačíme s materiálem, který je k dostání v modelářských prodejnách.
Model potáhneme papírem Mikalenta (nebo jiným kvalitním vláknitým papírem). Lepíme bílou kancelářskou lepicí pastou, nepatrně rozředěnou vodou. Snažíme se, aby papír byl napjat bez vrásek, protože Mikalentu nelze vypínat vodou. Papír – prodává se jen bílý – můžeme před potahováním libovolně obarvit barvou Duha na textilie (viz návody v časopise Modelář v ročníku 1964). Po zaschnutí lepidla na potahu nalakujeme model pětkrát vypínacím lakem a každou vrstvu necháme vyschnout tak, že příslušný díl modelu upneme do přípravku (šablony). Zejména křídlo a výškovka se nesmějí zkroutit, a tak je ponecháme v šabloně raději delší dobu.
Model vyvážíme zátěží tak, aby měl těžiště přesně v poloze označené na plánku. Úhel seřízení má být +4º. Správná poloha těžiště a správný úhel seřízení jsou předpokladem úspěšného létání.
Upravíme také délku silonového vlasce, který ovládá směrové kormidlo při vleku na šňůře. Při zaklesnutém kroužku vlečného lanka (plný tah) musí být kormidlo v neutrálu.
První letové zkoušky děláme za klidného počasí. Model nejprve vypouštíme zruky a klouzavý let dolaďujeme podle potřeby tenkými podložkami pod odtokovou nebo pod náběžnou hranou výškovky. Klouzavý let musí plynulý a klidný.
Teprve potom model vytáhneme vlečným lankem do výšky asi 10–15 metrů. Směrovku nastavíme pomocí špendlíku tak, aby model letěl v kruhu o průměru asi 30 metrů. Po seřízení tímto způsobem vytáhneme model na celou padesátimetrovou vlečnou šňůru.Po doladění velikosti letových kruhů zalepíme napevno doraz z lišty 3 x 3.
Když s modelem nelétáme, ukládáme křídlo i výškovku pokud možno stále do šablony. Tím se vyvarujeme nepříjemných překvapení při létání, které může způsobit jejich pokroucení.
Rada začátečníkům. Podrobné pojednaní o zalétávání modelů větroňů a o létání na soutěžích od zasloužilého mistra sportu Radoslava Čížka je otištěno v časopise Modelář, číslo 1/1965.