Délka | 905 mm |
Šířka | 220 mm |
Ponor | 290 mm |
Hmotnost | 4,7 kg |
Konstrukce | Jan Horák |
Jak dosvědčují rozprodaná dvě vydání plánu plachetnice Monika, je zájem o tento druh modelů stále velký. Modeláři tedy jistě uvítají i další plachetnici od osvědčeného autora J. Horáka. Tentokrát jde o model s jednodušším šarpiovým trupem, který může jezdit jak volně (soutěžní třída DX), tak řízený rádiem (soutěžní třída F5-DX). Snadná stavba umožní i méně pokročilým samostatným modelářům, stejně jako začátečníkům v modelářských kroužcích, získat model, který je plně uspokojí i svými jízdními vlastnostmi.
Trup má žebra a vnější části kýlu z truhlářské překližky 5 mm. Příď je vybroušena z měkkého dřeva.
Kostru trupu sestavujeme na stavební desce dnem vzhůru. Vzhledem ke stálému nedostatku některých druhů materiálu je trup řešen tak, aby při volbě materiálu na potah byla možnost výběru. Na dno, bočnice a palubu můžeme použít překližku 1–2 nebo balzová prkénka 3. Balzový potah polepíme ještě silonovou nebo jinou tenkou tkaninou. Trup můžeme potáhnout i lištami o průřezu 3 x 15, které lepíme na kostru a pochopitelně i k sobě navzájem a po obroušení potáhneme ještě plátnem. Jako další materiál se hodí i nábytkářský umakart. U tohoto potahu odpadne barvení modelu, neboť umakart již má povrchovou úpravu, která dobře odolává vlhkosti.
Paluba je ze stejného materiálu jako spodek trupu. Při kombinaci materiálů použijeme na palubu ten nejlehčí. Kdo nepočítá s tím, že bude loď řídit rádiem, nemusí v palubě dělat otvor (kokpit).
Zátěž odlijeme z olova do dřevěné formy, kterou si pro tento účel zvlášť zhotovíme.
Celý trup kromě paluby natřeme základní fermežovou barvou nebo nitrobarvou, po uschnutí vytmelíme brusným tmelem, vybrousíme a znovu natřeme základní barvou, nejlépe bílou (netýká se pochopitelně potahu z umakartu). Další dvě vrstvy naneseme syntetickým emailem. Palubu natřeme fermeží a dvakrát mastným čirým lakem.
Kormidlo slepíme ze tří vrstev překližky. Oplachtění tvoří stěžeň, ráhna a plachty. Kulatiny zhotovíme ze smrkových lišt. Stěžeň i ráhna nalakujeme čirým lakem.
Plachty zhotovíme z tenké husté tkaniny. Velmi vhodná je impregnovaná tkanina na polyamidové pláště do deště (šusťáky). Pro nesoutěžní jezdění postačí i tenký igelit nebo polyetylen; hezčí jsou plachty z bílé tkaniny. Lanoví a otěže zhotovíme z tenkého pevného provázku a opatříme je háčky a napínáky. Proti vlhkostí můžeme lanoví napustit včelím voskem.