Rozpětí | 3316 mm |
Délka | 1580 mm |
Hmotnost | 3000 g |
Ovládané prvky | S, V, K. Klapky |
Konstrukce | Josef Petráň
|
Před téměř čtyřmi desítkami roků, v dubnu 1947, poprvé vzlétl nad otrokovické letiště prototyp větroně Šohaj Z-25. Naši plachtaři s ním dosáhli řady úspěchů doma i v zahraničí, a tak brzy následoval typ Z-125 (LG-125) Šohaj 2, známy i pod vojenským označením VT-125 Šohaj nebyl pouhým větroněm – byl i hmatatelným důkazem poválečného umu našich dělníků i techniků. Svědčí o tom řada úspěchu na soutěžích i množství rekordů, stejně jako počet tří set sedmdesáti osmi vyrobených kusů. Poslední svazarmovské „stopětadvacítky“ byly zrušeny až v roce 1968.
Šohaj 2 byl jednomístný hornokřídlý výkonný celodřevěný větroň se zakrytým pilotním prostorem. Rozpětí křídla činilo 15 m, délka 7,13 m. Podrobné informace, výkres, popis a fotografie byly zveřejněny v časopise Letectví a kosmonautika 3 a 4/1982.
Rádiem řízenou maketu větroně Šohaj 2 jsem navrhl a zhotovil v měřítku 1 : 4,5 s děleným křídlem i vodorovnou ocasní plochou a s odklápěcím překrytem kabiny. Řízena jsou obě kormidla, křidélka a brzdicí klapky. V prototypu nebyla křidélka spřažena se směrovkou, aby zůstala zachována možnost létat základní akrobatické obraty. K řízení byla použita RC souprava Modela 6 AM 27.
Při stavbě makety je nutné pamatovat na dosažení co nejmenší hmotnosti, aby byl zachován pomalý a tudíž realisticky let. I proto je Šohaj 2 vhodný jen pro modeláře s dostatečnou stavební praxí a pilotními zkušenostmi.
Křídlo sestává ze dvou polovin, které jsou spojeny vyjímatelnými duralovými spojkami. Důležité je dodržení tvaru profilu Wortmann FX 60-126, přecházejícího do profilu Wortmann FX 60-100 na konci křídla.
Trup má přední přepážky z letecké překližky, ostatní ze slepené balzy (léta dřeva jsou kolmo na sebe). Bočnice a spodní a horní pásnice jsou z balzy. Vršek je plaňkován z pásků balzy. Hlavice je z lipových prkének. Při stavbě trupu v části od těžiště dozadu je nutné dbát na co nejnižší hmotnost. Překryt kabiny je vylisován za tepla z plexiskla.
SOP i VOP jsou celobalzové. VOP je odnímací, dělená, poloviny se nasouvají na ocelové dráty. Kýlovka a stabilizátor mají tuhý balzový potah.
RC souprava může být jakákoliv, ovšem umožňující proporcionální ovládání čtyř prvků.
Prototyp je zbarven podle větroně, který létal v Aeroklubu Svazarmu Strakonice. Na výkrese jsou schematicky znázorněny další tři varianty barevného provedení.