Letoun Piper Tri Pacer se stal předlohou této polomakety hned z několika důvodů. K těm závažným patřil požadavek, aby šlo o model stavebně jednoduchý, což je v řeči modelářů vyznávajících elektropohon synonymem pro slovo „lehký“ ve smyslu hmotnosti. Model měl mít skvělé letové vlastnosti, aby k jeho řízení mohla být využita i křidélka. K závažným požadavkům patřilo i odstranění nectnosti modelů s dvoukolovým podvozkem – bočení při startu, proto podvozek příďový a pokud možno řízený. Aby model byl líbivý, již sice zásadním požadavkem nebylo, ale je to rovněž významné, vždyť o stavbě modelu se modelář rozhoduje především podle tohoto argumentui. Když jsem pak v časopise Letectví a kosmonautika 22/1999 našel zatím jedinou barevnou fotografiii letounu v britské imatrikulaci (skicu jsem vlastnil v polském profilovém sešitu Typy broni i uzbrojenia č. 130 už od roku 1989), bylo rozhodnuto.
Po zkušenostech se stavbou podobných modelů jsem proti skutečnému letounu aplikoval několik úprav. K těm větším patří prodloužení trupu asi o 6 cm pro získání větší plošné délky kvůli citlivějšímu ovládání kormidel, aniž by bylo nutné využít jejich plných výchylek. Křídlo nemá vzpěry, čímž „piperovský“ vzhled opravdu trpí, praktické provozování modelu však jejich použití vylučuje, pokud nechceme po každém přistání do trávy dělat nové. Menší poloměr zaoblení čela krytu motoru je vyvolán délkou hřídele vystupujícího z elektromotoru. Jinak model nemá další tvarové úpravy. Maketová šířka trupu je naopak velmi výhodná pro manipulaci rukama uvnitř při instalaci motoru a umístění bloku pohonných akumulátorů.
První lety prototyp absolvoval s motorem Speed 400/7,2 V se skvělou, mechanicky dokonale zpracovanou kovovou převodovkou s vnitřním ozubením 2,7:1 pana Filla z Košic. Pohonná jednotka však vyžadovala větší vrtuli, a ta by při startu se země zakopávala. Další optimalizace pohonu – zcela netradiční – byla navržena RNDr. Zdeňkem Hubáčkem, CSc: motor Speed 400/4,8 V s převodovkou Aeronaut 9:1 a vrtulí APC 279/178. Pokud byla tato kombinace „dobře živena“ osmičlánkem z tužkových akumulátorů KR-800 AAE Sanyo, létal model výborně a nejdéle, letové časy překračovaly 14 min. Motor byl pečlivě zaběhnut a při letu bylo nutné jej dobře chladit.
Protože však šlo o pohon, který není všem běžně dostupný, byl hledán levný a přitom vyhovující kompromis. Konečný pohon navrhl ing. Peter Košík z Prešova: motor Speed 480 Pro (černé provedení asi za 360 Kč) se sklopnou vrtulíCAM 8/4,5 (vhodnou pevnou jsme nenašli) na kuželovém kompletu MP Jet k. č. 7001. Tato sestava je napájena sedmičlánkem (lépe osmičlánkem) Sanyo KR-800 AAE, ovládání motoru zajišťuje regulátor JES 180.
Přátelé, která model viděli létat, si jej dovedou docela dobře představit i s motorem MP Jet 061 BB/RC glow.

Trup modelu je sestaven ze dvou bočnic sestavených z balzových podélníků a příček, spojených přepážkami.
Ocasní plochy jsou klasické konstrukce, s koncovými oblouky lamelovanými z balzových pásků.
Křídlo je rovněž klasické dvounosníkové konstrukce s žebry a položebry. Koncové oblouky jsou opět lamelovány.
Kola o průměru 50 jsou mechová. Model je potažen polyesterem Vlies, barevné doplňky jsou z tenkého Modelspanu.
Prototyp byl osazen přijímačem Rex 5 se servy HS-50. Kormidlajsou ovládána lanovody, křidélka mají torzní náhon z hliníkové trubičky.
Model je velmi dobře ovladatelný, současně má však dostatečně velkou zásobu stability. Rychlost je realistická. Požitkem jsou starty i přistání na zpevněné ploše, stejně jako pomalé i rychlé nízké průlety.