Šídlo není nový model, ale nové neznamená vždy nejlepší. Předkové Šídla létali pod dvěma jinými jmény už když se u nás tato kategorie zaváděla. Jejich konstrukce byla vedena snahou o přizpůsobení schopnostem malých kluků. Brzy jsem však poznal nevhodnost profilů s rovnou spodní stranou pro vlekání na krátké šňůře za bezvětří. Dalším předchůdcem byl model Poštolka. Měl konstrukční trup, dělené křídlo a klenutý profil. Létal dobře, ale s jeho stavbou si v kroužku poradili jen ti starší. Proto jsem se vrátil ke křídlu vcelku a tyčkovému trupu, a z Poštolky jsem ponechal jen prvky, které se osvědčily, mezi nimi i klenutý profil. S Šídlem létají naši žáci již několik sezón, a ne vždy s ním zacházejí ohleduplně. Někdy se jim podaří je trochu poškodit, třeba urazit ucho, ale zcela zničit tento model asi nejde. Při trochu čisté práci je hmotnost nového modelu menší než 150 g, takže je třeba jej dovážit olovem do výřezu hlavice v těžišti. Po několikaletých zkušenostech pokládám Šídlo za vhodné pro žáky jak po stránce stavební a materiálové náročnosti, tak letovými vlastnostmi a výkony.