Předlohou pro model je osobní parník Vltava, který byl dohotoven v loděnici ČKD v Praze-Libni v roce 1940. Byl to poslední parník objednaný před válkou pro Pražskou paroplavební společnost. Loď je dosud v provozu (pozn.: originál plánku vyšel v roce 1980), má domovský přístav v Praze a v době letní sezony dopravuje rekreanty do Povltaví. Parník je celoocelové konstrukce. Jeho délka je 53,10 m, šířka 5,10 m, největší šířka přes kolesnice 9,10 m, ponor při plném obsazení (650 osob) 0,85 m. Pohon obstarává parní stroj o výkonu 110 kW (150 k) přes dvě boční kolesa. Model je konstruován tak, aby si jej mohl postavit středně pokročilý modelář. Může sloužit buď jako funkční (plovoucí), nebo jako dekorační předmět. Plovoucí model se uplatní bez obtíží pouze na klidné vodní hla­dině.

Na stavbu se použije převážně tuzemský materiál, pouze dno lodi, záď, komín a některé drobné díly jsou z balzy. Kdo chce balzu nahradit tuzemským dřevem (lípa, smrk), musí počítat se zvětšením ponoru lodi, což se ale příznivě projeví na stabilitě plovoucího modelu. Před zahájením stavby si prostudujeme návod a výkres a opatříme si veškerý materiál. Všechny hlavní díly modelu jsou na výkrese ve skutečné velikosti a jsou uvedeny v seznamu dílů. Pokud není uvedeno v návodu jinak, použijeme na lepené spoje Kanagom nebo jiné kvalitní acetonové lepidlo. Trup je sestaven z balzového (smrkového, lipového) dna a překližkové paluby, spojených překližkovými bočnicemi. Veškeré nástavby jsou překližkové. Kolesa mají čela z překližky, lopatky mohou být z dýhy nebo celuloidu. Sloupky zábradlí jsou z tlustších špendlíků, vlastní zábradlí je z tenkého mosazného drátu. Překližková kormidelní peruť je přilepena na hřídel kormidla z vyplétacího drátu do jízdního kola. Hřídel se pohybuje v trubkovém pouzdru. Povrchová úprava sestává z nastříkání stříkacím správkovým tmelem, vybroušení a nastříkání barvou. Pro povrchovou ochranu laku je dobré používat některý konzervační voskový přípravek pro karoserie osobních automobilů. Pohonná jednotka prototypu sestávala z elektromotoru IGLA 4,5 V a ploché baterie 4,5 V. Krouticí moment se přenášel na hřídel přes setrvačníkový strojek z hračkového setrvačníkového automobilu IGRA. Zdroje i vlastní pohonná jednotka budou dnes samozřejmě jiné. Převodovku bude potřeba zhotovit individuálně. Pro RC ovládání postačí dvoupovelová souprava s jedním servem a obousměrným regulátorem.