Rozpětí | 1330 mm |
Délka | 1060 mm |
Plocha | 22,25 dm2 |
Hmotnost | 920 g |
Motor | 4 cm3 |
Ovládané prvky | - |
Konstrukce | J. Vyskočil/G. Bušek
|
V časopisu Mladý konstruktér byl v roce 1942 uveřejněn plánek velmi elegantního dolnoplošného motorového modelu konstrukce Jaroslava Vyskočila a Gusty Buška. Letoun byl poháněn motorem Mars, pochopitelně z dílny Gusty Buška.
První letové zkoušky modelu VB-43 se uskutečnily na cvičišti v Kyjích, které tehdy pražští modeláři hojně využívali jak k rekreačnímu létání, tak i k pořádání soutěží.
Model VB-43 poněkud připomínal úspěšný předválečný letoun firmy Beneš-Mráz z Chocně, a tak byl po něm nazván Beta Minor.
Trup je tvořen překližkovými přepážkami a řadou podélníků. Vzhledem k tomu, že by se při eventuálním špatném přistání mohla poškodit nejen vrtule, ale i samotný motor, byla celá motorová skupina včetně krytu řešena jako odnímací a uchycena jen na třech čepech a gumách. Motorovou přepážkou byla T2 z překližky 4, na kterou bylo zepředu přišroubováno motorové lože z hliníkových úhelníků. První přepážkou trupu byla T3 z překližky 4, která měla na zadní straně přilepen středicí výřez z přepážky T4, vyřezané též z překližky 4. Čelní část motorového krytu T1 byla velmi pracně vyřezána a vydlabána z lipového špalíku, navazující oválná část byla stočena z dýhy 1 a přišroubována k přepážce T2.
Kostra trupu, stavěná v přípravku, sestávala z přepážek T4, T5 až T8 (překližka 2), dále T9 až T13 (překližka 1) a příslušných podélníků. Konec trupu tvořil steven kýlovky T14 z překližky 2. Na spodní části trupu pod stevenem kýlovky byla uchycena ostruha T17 z ocelového drátu o průměru 2.
V přední části trupu zespodu bylo vytvořeno lože křídla. To se k trupu vázalo též gumou, aby bylo snadno demontovatelné.
Křídlo je průběžné, v celku, sestává z vnějších polovin a střední části. Před vlastní stavbou si připravíme všechna žebra: K1, K2, K6 až K13 z překližky 2 a pomocná položebra K3, K5 z lipového prkénka tloušťky 7 a K4 z lípy tloušťky 8,5.
Hlavní nosník má pásnice ze smrkových lišt 3 x 3, pomocný nosník ze smrkových lišt 2 x 2. Oba nosníky jsou od žeber K6 přes střední část křídla vyztuženy stojinou z dýhy 1. Náběžnou lištu tvoří špejle kruhového průřezu o průměru 3, odtoková lišta je ze smrkové lišty 2 x 5.
Prototyp modelu měl na náběžné i odtokové části a přes celý střed křídla tuhý potah z dýhy tloušťky 1 mm. Všechna žebra byla páskována.
Mezi žebry K3 a K5 byl zespodu tuhý potah vyříznut, aby bylo možné do křídla zavěsit podvozkové nohy T15. Podvozková kola T16 o průměru 70 mm byla nafukovací. Aerodynamické kryty kol měly vršek vytvarován z lipového špalíku, bočnice byly z překližky 2.
Křídlo se staví na rovné pracovní desce, aby se nezkroutilo. Všechny tři části se sestavují samostatně. Teprve po jejich začištění se nalícují k sobě tak, aby na koncích křídla bylo docíleno vzepětí asi 80 mm.
Ocasní plochy na našem výkrese mají proti původnímu modelu upravenou konstrukci, aby model mohl být řízen rádiem. Steven T14 zůstal na svém místě, aby byl zachován celkový obrys a poloha jednotlivých žeber. Dělení na pevné části a pohyblivá kormidla je provedeno podle současných zvyklostí. Konstrukce ocasních ploch na původním modelu byla ze špejlí kruhového průřezu a bambusových štěpin, tu nešlo nijak dělit.
Celá kostra modelu byla po začištění potažena tehdy používaným modelářským papírem značky Diplom, který se vypínal vodou. Po proschnutí byl potah dvakrát lakován.