v košíku není žádný produkt
11,80 €
Historický větroň s elektropohonem, konstrukce R. Čížek/Ing. M. Mikulka
Rozpětí | 1730 mm |
Délka | 1080 mm |
Hmotnost | 560 g |
Motor | MIG AC 400/14 |
Ovládané prvky | S, V, M |
Konstrukce | R. Čížek/Ing. M. Mikulka |
Po zkušenostech z létání s historickými modely, které jsem v poslední době postavil, jsem se rozhodl, že dalším modelem bude větroň kategorie A2. Inspiraci ke stavbě jsem hledal na internetu v časopisech, které vydávají kluby SAM. Nejvíce se mi líbila A2 označená jako 531-A, kterou zkonstruoval a postavil v roce 1953 R. Čížek. Podle podkladů otištěných v informačních listech SAM 95 jsem v programu Corel nakreslil výkres včetně podkladů na frézování všech stavebních dílů. Model je koncipován tak, aby mohl létat alternativně jako větroň, nebo elektro větroň. Vzhledem k tomu, že modely stavím pouze pro potěšení ze stavby a hlavně pak z létání, necítím se povinen striktně dodržovat veškeré použité stavební materiály; upravil jsem konstrukci křídla a VOP tak, že jako nosník jsem použil uhlíkovou trubku. S ohledem na alternativní použití elektropohonu jsem mírně rozšířil přední část trupu.
Letový projev modelu je nádherný. V podvečer za bezvětří bude nad vámi v pomalých velkých kruzích kroužit velice elegantní historický model větroně.
Podklady k frézování jsem zaslal do firmy Reichard Modelsport a objednal vyfrézování stavebních dílů pro sebe a další klubové kolegy. Případní zájemci o stavbu tohoto modelu si mohou rovněž vyfrézování stavebních dílů objednat u firmy Reichard Modelsport.
Pokud použijete vyfrézované stavební díly, je stavba modelu velice rychlou záležitostí. Vyfrézováno je prakticky vše, co je zapotřebí vyřezat z balzy, případně z překližky. S ohledem na relativně tenký profil křídla považuji frézování za jednoznačnou výhodu.
Trup sestává ze dvou příhradových bočnic, spojených přepážkami. Kýlová plocha, vlepená do zadní části trupu, je sestavena z balzových dílů. V zadní části trupu je zalepena hliníková matice M3 pro připevnění VOP. Překryt „kabiny“ je na trup uchycen magnety. Pozor při lepení motorové přepážky, v trupu je poměrně málo místa. Pokud chceme s modelem létat v bezmotorové verzi, slepíme a vybrousíme špici trupu, do které lepíme hliníkovou matici M3.
Křídlo je běžné dvounosníkové konstrukce. Hlavní nosník je z uhlíkové trubky o průměru 8 mm (nejvhodnější je tenkostěnná, dodávaná firmou Jeti model). Křídlo se staví po částech, samostatně střední části a samostatně uši. Poloviny se spojují ocelovými dráty, zasouvanými do hliníkových trubiček v křídle. Celek se pak upevní k trupu kolíky v náběžné části a šrouby.
Směrové kormidlo slepíme z balzy, VOP z balzy a překližky má nosník z uhlíkové trubky o průměru 4. Kormidla jsou upevněna nejmenšími závěsy MP Jet.
Prototyp modelu je potažen Vliesem. Vypneme jej žehličkou a lakujeme vypínacím a zaponovým nitrolakem. Barevnou úpravu dokončíme přilakováním pásků barevného potahového papíru.
V případě elektroverze je použit elektromotor MIG AC 400/14, který lze zakoupit u firmy Reichard Modelsport jako komplet s odpovídajícím regulátorem a sklopnou vrtuli s turbo kuželem o průměru 35 mm.V mém modelu je použitá pohonná baterie Li-pol 1 000 mAh /11,1 V a přijimač ASSAN 2,4 GHz. Použitá serva jsou 6g. Baterie a přijímač jsou na dno trupu přichyceny suchými zipy.
Model jsem zalétával navečer za úplného bezvětří. Vzhledem k tomu, že jde o větroň, první let bylo klouznutí bez motoru, při kterém jsem vyzkoušel reakce na směrovku a výškovku. Pak následoval start na motor. Odstartoval jsem s polohou páky ovládání motoru na cca 50 %. Model začal stoupat, po přidání na plný výkon pod úhlem cca 60°. Úhel stoupání jsem musel korigovat výškovkou.
Při prvním letu jsem strávil ve vzduchu cca 40 minut. V letu bez motoru krouží model sám, jako skutečně „volná A2“. Při přistání potřebuje pouze kontrolovat prostor, jinak přistává sám.
Letový projev je přesně takový, jaký jsem očekával. Prostě pohoda. Nedá se očekávat, že by se s modelem dalo pohodově létat za silnějšího větru než 3–4 m/s. K tomu účelu jsem jej ale ani nestavěl.