v košíku není žádný produkt
20,80 €
Sportovní RC dvouplošník, rozpětí 1800 mm, konstrukce J. Kroufek
Rozpětí | 1800 mm |
Délka | 1400 mm |
Plocha křídla | 103 dm2 |
Hmotnost | 4500-5200 g |
Motor | 15-30 cm3 |
Ovládané prvky | S, V, Kř., M |
Konstrukce | Jaroslav Kroufek |
Ve skříni mi odpočívala benzinová šestadvacítka MVVS. Již delší dobu jsem toužil po větším dvouplošníku s malým plošným zatížením, umožňujícím létání na málo upravených plochách, ale přitom schopným základní akrobacie. Konstrukce měla být málo pracná a k pohonu by měla stačit i dobrá žhavicí desítka.
Výsledkem je Tučňák, který nezapře svého předchůdce, parasol Pelikán. Model jsem navrhl pro provozní násobek přibližně 7, v textu jsou popsány úpravy pro jeho zvýšení. Původní záměr, že konstrukce dvouplošníku bude vyztužená jednopříhradová, jsem opustil a pro větší jednoduchost zvolil samonosný dvouplošník takových rozměrů, aby jej bylo možné přepravovat sestavený na střeše malého osobního vozu.
V konstrukci není ani kousek letecké překližky. K lepení použijeme vodovzdorné disperzní lepidlo, polyuretanové lepidlo a epoxid, případně kyanokrylátové lepidlo.
Model je vhodný pro ty, kdo už mají zkušenosti se stavbou. Vzhledem k jeho velikosti se při stavbě výhodně uplatní truhlářské nářadí a stroje, jež stavbu zpřesní a zrychlí. Stavba si vyžádá asi 80 hodin práce.
Trup převážně pravoúhlé příhradové konstrukce má bočnice v přední části z topolo- vé truhlářské překližky, v zadní části z balzy. Přepážky a horní polopřepážky jsou rovněž z truhlářské překližky. Příhradová konstrukce je z balzových lišt. Horní přední tvarovou karoserii slepíme z polopřepážek a balzy. Přední část je odnímatelná, umožňuje přístup k nádrži a napájecímu zdroji, který uložíme pod ni. Spodní potah odřízneme z překližky, zadní spodní potah tvoří balza. Horní tvarovou karoserii za kabinou slepíme z balzy. Motorový kryt slepíme z balzy a upravíme jej podle motoru a tlumiče výfuku. Kozlík horního křídla je z duralového plechu.
Ocasní plochy mají jednoduchou příhradovou konstrukci z balzových lišt. Stabilizátor a kýlovku potáhneme balzou.
Trup, stabilizátor a kýlovku lakujeme Celoleskem a přilakujeme tenký vláknitý papír.
Křídla jsou pro jednoduchost obě stavěna v celku. Podstatná část použitého profilu je zespodu rovná, což usnadňuje stavbu. Žebra jsou balzová, stejně jako podélníky, jen pásnice nosníku jsou ze smrku.
K ovládání jsem použil levná standardní serva Zebra, pro výškovku GWS S03NXF. Kormidla nahánějí lanovody z plastových trubek se svařovacími ocelovými dráty.
Části modelu, které nejsou polepeny papírem, požehlíme fólií. U prototypu to byl Solarfilm.
V prototypu byl použit motor MVVS 26, původně žhavicí, který jsem upravil na jiskrové zapalování. Tah vrtule 18/6 přesahuje hmotnost modelu. Na méně než třetinu plynu mírně stoupá. Pro pohon by postačila i dvoudobá výkonná žhavicí desítka.
Podvozek ohneme z duralového plechu, nebo použijeme hotový výrobek Skybolt (RCM Pelikán). Kola prototypu jsou polopneumatická o průměru 100 mm, pro létání na strništi se uplatní tuzemská nafukovací o průměru 150 mm. Ostruhu koupíme hotovou.
Pokud je model souměrný a dodrželi jsme polohu těžiště, nebude činit problémy. Je velmi obratný a přes nízké plošné zatížení s ním lze létat do rychlosti větru asi až 8 m/s. Podélně je dostatečně stabilní, méně kolem podélné osy v důsledku absence vzepětí. Vlastnosti při přetažení jsou výborné, nemá snahu spadnout do vývrtky. Výkrut zaletí asi za jeden a půl až dvě sekundy. V nožovém letu nemá snahu výrazně někam uhýbat, ale s použitou pohonnou jednotkou a výchylkou směrového kormidla v něm klesá. Délka startu na trávě je za bezvětří asi 12 m.