Při svých cestách na dovolenou se snažím vždy najít nějakou modelářskou prodejnu, nebo koupit místní modelářský časopis. Před léty jsem na Kanárských ostrovech v novinovém stánku objevil modelářský časopis RCM 09/2000, ve kterém byl výkres na menší jednoduchý model Buttercup v provedení jako elektrolet. Model byl zřejmě staršího data – někdy kolem roku 1980 byl zveřejněn i v Modeláři, tehdy jako rádiem řízeny poháněný malým spalovacím motorem. V RCM byla představena jeho elektrifikace. Svojí jednoduchostí mě model zaujal, a proto jsem se rozhodl, že si jej hned po návratu z dovolené postavím. Výkres jsem si tehdy nechal zvětšit na kopírce na rozpětí cca 1 200 mm a během čtrnácti dnů, v čase volna, jsem model postavil. Byl jsem velice překvapen jeho příjemnými letovými vlastnostmi a tím, že s převodovkou Graupner, motorem Speed 400 a bateriemi NiCd Sanyo 500 dokázal bez problémů létat 15 až 20 minut. Výkres modelu zaujal i mé kolegy z LMK Ostravan, a tak na společné dovolené v roce 2005 v Budišově létalo těchto modelů šest, z nichž jeden, postavený kolegou Františkem Freiem, byl zvětšen na rozpětí cca 1 800 mm. Tento model je na jedné z fotografií. Čtyři modely byly poháněny motory Speed 400 s různými typy převodovek, jeden byl poháněný bezkomutátorovým elektromotorem ze stavebnice, která se v té době prodávala, a zvětšený Buttercap byl poháněn 70 g motorem AXI s baterií Li-ion 3s s kapacitou 1 100 mAh. Všechny modely létaly nádherně, „velký“ létá snad ještě někde v Německu, kam si jej před řadou let odvezl nový majitel.
Když jsem procházel svoji sbírku výkresů, rozhodl jsem se znovu vrátit – téměř po dvaceti létech – k modelu Buttercup. Nakreslil jsem konstrukčně zcela nový model s rozpětím 1 900 mm, zachovávající základní linie původního modelu, a také jeho jednoduchou stavbu. Přirozeně výrazně upravenou s ohledem na velikost modelu a především na mé stavební zvyklosti. Kromě přední části trupu, která je vyříznuta z topolové překližky, není na modelu žádná křivka. Vše je rovné tak, aby stavba modelu byla co nejjednodušší. Stavbu modelu zrychluje i to, že v křídle jsou hlavní i pomocný nosník z uhlíkových trubek určených na nosníky křídel. Když to zjednoduším, tak stačí na uhlíkové nosníky navléknout žebra, rozmístit je, zakápnout kyanoakrylátovým lepidlem a máme hotovo. Polovina křídla za přibližně půl hodiny. Zcela záměrně jsem křídlo nenakreslil s křidélky, model této koncepce je prostě nepotřebuje. Kdo má pocit, že bez nich nemůže žít, může si je podle svých zvyklostí doplnit – není problém si je dokreslit do výkresu a zhotovit. Protože jde o konstrukčně a velikostně nový model, pojmenoval jsem jej Chroust.
Model je vhodný zejména pro toho, kdo má rád konstrukční stavbu, ale neoplývá nadbytkem volného času. Předností modelu je dále jeho relativně malá spotřeba materiálu a z toho plynoucí přiměřená pořizovací cena. Výkres je nakreslen v počítači tak, aby se stavební díly daly vyřezat laserem. Podklady pro řezání jsem poskytl firmě Czechaero, u níž je možné si vyřezané stavební díly objednat. Z laserem řezaných dílů postavil model i můj kolega Honza Tyroň z Havířova. Model je zachycený na připojených fotografiích.