Myslím si, že se mezi modeláři a v podstatě všemi zájemci o letectví nenajde jediný, kterému by značka Piper nic neříkala. Z velkého množství letadel, které tato firma od svého vzniku v období před druhou světovou válkou do dnešních dnů postavila, si zcela určitě každý najde svůj oblíbený typ. Já osobně a předpokládám, že i řada dalších, mám svého favorita. Je jím legenda mezi lehkými sportovními letadly – Piper J-3 Cub. Je to neuvěřitelné, ale toto letadlo létá a těší se obrovské popularitě již téměř devadesát let.
Když se mně nepovedlo za čtyřicet roků mé aktivní činnosti v aeroklubu si na Piperu zalétat, snažím si to vynahradit alespoň létáním s modelem. V podstatě se není ani čemu divit. Poslední aeroklubové Pipery dolétaly přibližně v roce 1955, tedy o dva roky dříve, než jsem začal s plachtařským výcvikem, a v době, kdy jsem skončil s létáním, létaly u nás – snad – dva kusy. Jen pro zajímavost, právě v posledních létech, před vyřazením z provozu, byly Pipery na řadě letišť využívány k počátečnímu výcviku plachtařů, a to k nácviku přímých letů a zatáček. Výrazně to urychlilo výcvik. Konec této výcvikové metody skončil masovým zavedení dvoumístných větroňů VT-109 Pionýr.
Svého prvního Pipera jsem si nakreslil a postavil v roce 2001, po odchodu do důchodu. Měl rozpětí přibližně dva metry, hmotnost čtyři kilogramy a pohon tvořil motor Phasor 45 napájený ze 16 článků Sanyo 1800. Čtvrtinu hmotnosti tvořila pohonná jednotka a na zbytku se podepsala zbytečně předimenzována konstrukce modelu. Model létal, ale ne podle mých představ. Při nízkém průletu nad plochou letiště vypadal spíše jak stíhačka z druhé světové války než jako model lehkého sportovního letadla. Další Piper následoval v roce 2005. Konstrukčně již poučený, nakreslil jsem Piper o rozpětí 2,2 m, vybavil jej motorem AXI 2826/10 a pohonnou baterií Li-ion 3s3p s kapacitou 3 300 mAh. Model se zklidnil a realita letu se výrazně přiblížila skutečnému Piperu. Výkres tohoto modelu pak vyšel v RC revue a s modelem občas létám do současné doby.
Do třetice jsem se rozhodl k nakreslení modelu Piperu v loňském létě. Dal jsem si za cíl postavit model o letové hmotnosti do dvou kilogramů, který bude poháněný motorem Leopard LC 3536/960KV napájeným z baterie Li-ion 3s1p o kapacitě 2 600 mAh. Z této úvahy mně vyšel model o rozpětí dva metry, tvarově odpovídající Piperu J-3 Cub, avšak se zjednodušenými detaily a maximálně odlehčený. V mém rozhodnutí měly přednost letové vlastnosti před maketovostí. Existuje totiž nepřímá úměra mezi maketovostí a letovými vlastnostmi vyplývající z nárůstu hmotnosti, která plně platí pro menší modely, a dvoumetrový Piper se může – z tohoto pohledu – mezi menší modely počítat.
Můj nový Piper má letovou hmotnost 1,9 kg a létá přesně podle mých představ a vzpomínek na aeroklubového Pipera, který v místě mého bydliště téměř denně, zpravidla navečer, když utichl vítr, létal. Prostě pěkně pomalu a nízko…
Výkres jsem nakreslil tak, aby se z něj daly připravit podklady pro řezání stavebních dílů laserem. Laserem řezané stavební díly lze objednat u firmy Czechaero.