Původní model vznikl někdy kolem roku 1946 pro britskou firmu Kiel Kraft, která dodává i v dnešní době stavebnice rádiem řízených, upoutaných i volně létajících modelů. Předlohou pro model Scorpion prodávaný ve čtyřicátých létech minulého století ve stavebnici byl Answer konstruktéra Gordona Murraye. Scorpion se liší od původní předlohy pouze profilem křídla. Pro pohon modelu byl tehdy doporučen benzinovým motor o zdvihovém objemu 0.19 krychlového palce, což je přibližně
3,1 cm3.

Já jsem si model Scorpion vybral pro létání v kategorii ½A Texaco, což je jedna ze soutěžních kategorií létaná v klubech SAM. Létají v ní repliky modelů zkonstruovaných do roku 1951 o minimálním plošném zatížení 24,4 g/dm2. Motor je povolen pouze se žhavicí svíčkou COX 0.049 (0,8 cm3) s originální nádrží o objemu 5,1 cm3. Délka motorového letu je tak dána pouze množstvím paliva, které může soutěžící těsně před startem doplnit při spuštěném motoru. Celkové letové maximum je patnáct minut, a aby byl let platný, musí soutěžící s modelem přistát do pořadatelem předem určeného prostoru. Start modelu může být uskutečněn z ruky nebo ze země, záleží na rozhodnutí soutěžícího.

Model Scorpion jsem z původního plánu překreslil na podzim roku 2016, abych jej stihl postavit na sezonu 2017. Pro zjednodušení stavby jsem rozpracoval veškerá žebra křídla a ocasních ploch a přepážky trupu pro řezání laserem u firmy Czech Aero Květoslava Štorka. Kvůli tomu, že jsem chtěl postavit model co možná s nejnižší hmotností, domluvil jsem se Slávkem a osobně si vybíral prkénka balzy pro jednotlivé díly (není balza jako balza a mnohdy má lehká balza větší hmotnost než standardní, případně může dojít k pokroucení dílů, což se dá často odhadnout při pohledu na prkénko). Tento krok se mi v konečném sestavení a zvážení modelu příliš nevyplatil, protože nakonec jsem musel dovažovat model v těžišti, abych se dostal na minimální plošné zatížení předepsané pravidly kategorie ½A Texaco. Pro jinou kategorii CRC Clasic (kategorie létaná pouze v českých klubech SAM 78 a SAM 95) by se to zřejmě obešlo bez dovažování.

Stavba modelu z předpřipravených dílů není složitá, ale přesto by se do ní měl pustit pouze modelář, který má zkušenosti s jednoduššími modely oldtimerů. Elegantní tvary modelu jsou totiž vykoupeny větší pracností. V následujícím popisu stavby nebudou podrobně popisovány jednotlivé pracovní úkony, pouze připomenu, že před zahájením stavby je nutné všechny díly důkladně obrousit od spálených hran po řezání laserem. Vše by pod potahem bylo velmi dobře viditelné.