Tento elegantní dvouplošník byl jedním z nejslavnějších předválečných československých letadel. Vyráběl se pro potřeby našeho letectva ve velkých sériích na počátku třicátých let v nově zbudované továrně Avia v pražských Letňanech. Tehdejší šéfkonstruktér firmy Avia Ing. František Novotný se zabýval především typy pro vojenské využití. Avia B.534 vznikla konverzí neúspěšné stíhačky B.234.1 počátkem roku 1933 a již v srpnu téhož roku vzlétl první prototyp B.534.1 poháněný moderním motorem Hispano-Suiza HS-12Ydrs, pilotovaný šéfpilotem Avie Václavem Kočím. Řadový dvanáctiválec byl pečlivě zakapotován, střed vrtule kryl kužel a přestože měl letoun otevřený pilotní prostor, působil čistým aerodynamickým dojmem. Byl určen pře- devším k praktickým zkouškám. Druhý prototyp B.534.2 byl opatřen zakrytým pilotním prostorem, aerodynamickými kryty kol a v dubnu roku 1934 s ním šéfpilot Kočí ustavil národní rychlostní rekord výkonem 365,744 km/h. Krátkodobě letoun dosahoval rychlosti až 395 km/h. 

První závazná objednávka na dodávku nových letounů přišla od Ministerstva národní obrany v listopadu roku 1934 a byla na 34 strojů. Postupně se zvýšila až na 147 letounů. První stroje B.534 I. série začaly bránu továrny Avia opouštět již v únoru 1935.
Zhoršující se politická situace v Evropě znamenala také zvýšení požadavků MNO na počet nových stíhacích letounů i na jejich lepší výzbroj. Vznikla tak II. výrobní série Avií B.534, která se od první lišila především čtyřmi kulomety ráže 7,7 mm na bocích trupu (I. série měla jen dva a dva ve spodním křídle, které ale byly často vymontovány). Letouny byly dále zdokonalovány, například stroje III. série měly upravený kryt motoru s pouze jedním lapačem vzduchu pro kompresor a z výroby dostávaly aerodynamické kryty kol. Stroje asi nejznámější IV. série již měly uzavřenou kabinu a motory poháněly dvoulisté kovové vrtule namísto dřevěných, používaných u strojů nižších sérií. Stroje této série údajně dosahovaly ve výšce 1 000 m rychlosti až 406 km/h. Do roku 1939, kdy byla ukončena výroba, vzniklo 566 strojů včetně 121 kanonových Avií Bk.534.
Avie B.534 proslavily naše letectvo na leteckém mítingu v roce 1937 ve švýcarském Curychu, kde naše stroje porazily pouze nové německé Messerschmitty Bf 109, které představovaly novou generaci stíhacích letounů. Bylo jasně vidět, že éra stíhacích dvouplošníků rychle končí a nastupují aerodynamicky čistší jednoplošníky se zatahovacím podvozkem.
Piloti měli letouny Avia B.534 rádi pro dobré letové vlastnosti, vysokou obratnost i spolehlivost. Po okupaci československa nacistickým Německem v březnu 1939 padly Avie spolu s dalšími letouny do rukou okupantů, část strojů padla do rukou Slovenského štátu a 78 strojů Němci dodali Bulharsku. Několik slovenských Avií B.534 padlo do rukou povstalců během Slovenského národního povstvání a na jednom z nich František Cyprich sestřelil 2. září 1944 maďarský Junkers Ju 52. Šlo o poslední zaznamenaný sestřel dvouplošníkem ve druhé světové válce.
Do dnešních dob se žádná Avia B.534 nezachovala, v kbelském leteckém muzeu je vystavena replika postavená podle původní tovární dokumentace a s využitím řady zachovaných původních dílů.
Hlavní technické údaje skutečného letounu (IV. série): Rozpětí 9,4 m; délka 8,10 m; nosná plocha 23,56 m2; prázdná hmotnost 1 460 kg; maximální vzletová hmotnost 1 980 kg; maximální rychlost 380 km/h; dostup 10 600 m; dolet 600 km.

Již dříve, někdy v roce 1963, jsem měl postaven model Avie B.534 v měřítku 1 : 15 s pohonem gumovým svazkem. V tomto měřítku jsem pak stavěl více než deset volně létajících maket letadel pro létání pro radost. Teprve v roce 1966 jsme se s Brňáky domluvili na jednotném měřítku 1 : 20 a vznikly tak populární „dvacetinky“, respektive makety M-min, se kterými se létá dodnes. Díky miniaturizaci modelářské elektroniky a pohonů dnes není problém postavit rádiem řízenou maketu v jakékoliv velikosti, příkladem mohou být RC „oříšky“ s rozpětím 330 mm. Protože vím, že si mnozí modeláři na menší modely netroufají, zpracoval jsem model Avie B.534 v měřítku 1 : 10. Je poháněn elektromotorem a i při zvýšené hmotnosti cca 750 g si s ním pěkně zalétáme. Měřítko 1 : 10 jsem zvolil i proto, že na Slovensku ve sdružení SAM 119 se s maketami v tomto měřítku i soutěží a na tyto akce jezdím velmi rád.
Můj model Avie B.534 pohání bezkomutátorový elektromotor Leopard LC 2826 s vrtulí 8/4, regulátorem JETI Spin 33 a napájený dvoučlánkem Li-ion o kapacitě 2 600 mAh. Přijímač je JETI Duplex 5, čtyři miniserva HXT-900 ovládají křidélka, výškovku a směrovku. Každé křidélko (pouze na horním křídle) má vlastní servo, kabely od nich jsou do trupu svedeny po vzpěrách a pro rozložení modelu jsou opatřeny konektory.
Celý model je převážně z balzy, pouze některé více namáhané prvky jsou z překližky. Lepen je převážně acetonovým lepidlem, některé části epoxidem. Není úplně stavebně i letově jednoduchý, měl by jej proto stavět zkušenější modelář, který má základní technologické postupy zažité, případně je schopen si je upravit podle svých zvyklostí.-