Rozpětí | 2250 mm |
Délka | 1300 mm |
Hmotnost | cca 1200 - 1300 g |
Nosná plocha | 70,4 dm2 |
Motor
| cca 250 W |
Konstrukce | Loris Kanneworff, zpracoval Ing. Miloš Mikulka |
Soutěžní motorový model K. L. 61 zkonstruoval italský modelář Loris Kanneworff v roce 1949 a úspěšně s ním létal na tehdejších soutěžích motorových modelů. Šlo o jednoduchou, účelovou konstrukci, která se spíše podobala motorizovanému větroni než motorovému modelu. Záměr – dosáhnout co nejlepších letových vlastností a výkonů – se konstruktérovi podařil, model se vyznačoval dobrým kluzem, což byl jeden z předpokladů pro úspěšné soutěžní létání. Z těchto důvodů si model před třemi léty vybral i můj modelářský kolega Květoslav Štorek, pro kterého jsem výkres překreslil a připravil podklady na řezání stavebních dílů laserem. S modelem se pravidelně zúčastňuje on i další modeláři – podotýkám s velmi dobrými výsledky v kategorii ALOT – soutěží v kategorii v rámci organizace SAM. Létat s ním ale lze i v kategoriích ELOT, NMR či OTMR C. Model na dnes předloženém výkresu je nakreslen v původním provedení, tj. se spalovacím motorem. Původní model poháněl samozápalný motor OSAM (Super Tigre) GB 16 o zdvihovém objemu 6 cm3 s dřevěnou vrtulí 360/180 mm. Replika však velmi dobře létá i s elektropohonem, pro nějž model vyžaduje jen velmi malé úpravy. Lože pro elektromotor vyříznuté z duralu stačí přišroubovat na původní lože pro spalovací motor. Replika modelu K. L. 61 je vhodná i pro modeláře, kteří by se stavbou a létáním s historickými modely chtěli začít. Laserem řezané stavební díly případní zájemci mohou získat, pokud si o ně napíší na e-mailovou adresu domaje304@seznam.cz.
Model podle stejné historické předlohy, avšak pro kategorii Sport 400, si postavil a úspěšně s ním létá Ladislav Knebl. Plánek tohoto modelu přibližně v poloviční velikosti – o rozpětí 1 270 mm – poháněného stejnosměrným elektromotorem MIG 400 vyšel v řadě plánků RC revue pod číslem 215.
K stavbě
Přestože je model poměrně jednoduchý, nepředpokládám, že jej bude stavět modelář, který nemá dostatek stavebních zkušeností. Proto následující popis stavby nebude popisovat jednotlivé stavební kroky, protože každý zkušený modelář má své zažité postupy a zvyklosti jak při stavbě modelu, tak i v instalaci RC vybavení, které v případě tohoto modelu není nutné měnit. Upozorním pouze na některé „drobnosti“, které se z mého pohledu jeví jako důležité.
Konstrukce modelu je jednoduchá, přesto však vyžaduje od stavitele, aby měl předcházející stavební zkušenosti s obdobně řešenými modely. Svými rozměry je přece jen K. L. 61 poněkud větší. Navíc obsahuje několik stavebně náročnějších uzlů (střed křídla, kotvení VOP a SOP), se kterými se musí každý modelář vypořádat podle svých zkušeností a stavebních zvyklostí. Výkres také neřeší rozmístění jednotlivých částí RC vybavení, palivovou nádrž, případně konverzi na elektromotor. Každý z modelářů, kteří model stavěli, si tyto věci řešili samostatně podle toho, jak jim vyhovovaly.
Model je postavený převážně z balzy, pouze na nosníky křídla a vodorovné ocasní plochy je použit smrk. Některé stavební díly jsou zhotoveny z překližky, případně z topolové překližky.
Křídlo modelu je dělené, k trupu se připevňuje gumovými oky. VOP a SOP jsou vzájemně pevně spojeny a k trupu se rovněž upevňuji gumovými oky.
Model stavíme klasickým způsobem na rovné pracovní desce s výkresem překrytým čirou fólii netečnou vůči lepidlu. K lepení modelu použijeme disperzní, případně acetonové či kyanoakrylátové lepidlo. Namáhané spoje lepíme epoxidovým lepidlem. Tento výčet není podmínkou, každý modelář použije takové lepidlo, na které je zvyklý a s kterým se mu nejlépe pracuje.
Před započetím stavby si připravíme veškerý potřebný materiál. Zhotovíme podle výkresu všechny stavební díly z balzy a překližky, připravíme odtokové lišty (sbrousíme je do úkosu a podle výkresu do nich vypilujeme zářezy pro žebra) a z ocelového drátu naohýbáme podvozek. Musíme si také ujasnit, jaký použijeme motor a podle něj musíme upravit motorovou přepážku, případně zhotovit nové motorové lože. Připravíme si tak vlastní stavebnici a při stavbě modelu se pak nemusíme s ničím zdržovat.
Práci si můžeme urychlit tím, že si objednáme na e-mailové adrese uvedené v úvodu sadu laserem vyřezaných stavebních dílů z balzy a překližky. Stavbu modelu pak zahájíme tím, že díly očistíme od lehkého opálení, především v místech, kde budou viditelné, a zejména pak v místech, která jsou v kontaktu s potahem. Tam, kam naneseme lepidlo, se nám jen velmi obtížně podaří dodatečně odstranit stopy po opálení. Toto je jediná, vcelku nepodstatná, „daň“ za práci s přesnými, laserem vyřezanými stavebními díly.
Zájemcům, kteří se rozhodnou postavit tento model, mohu poskytnout kontakt na řezání stavebních dílů.
Ing. Miloš Mikulka
milos.m@centrum.cz