My modeláři a lidé obecně velmi rádi posouváme hranice technologií i vlastních dovedností. Asi to má náš živočišný druh v genech. Ostatně jak řekl kapitán hvězdné lodi Enterprise Jean-Luc Picard ve známém seriálu: Některé věci jsou nemožné, dokud nejsou.
Občas je ale potřeba si od moderních technologií odpočinout. A například místo halového superlehkého akrobatického modelu, které dnes halovému létání dominují, si postavit něco čistě pro radost a rekreační létání. Díky tomu, že halové akrobaty posunuly technologie výrazně dopředu, si dnes můžeme i obyčejný slow-flyer postavit s výrazně nižší hmotností, levnější a létavější, než tomu bylo v začátcích halového létání s motory TP 03 a NiCd akumulátory.
Fokker E3 a Bristol Scout, jejichž plánek s popisem stavby a doporučeným vybavením dnes přinášíme, jsou dva hodné, nezáludné modely vhodné jak pro létání v hale, tak třeba za klidného ovzduší na zahradě nebo jiném vhodném prostranství.
Oba modely s rozpětím přibližně 600 mm jsou postaveny z desek Depronu tloušťky 3 mm. Tento materiál se dá sehnat jak v modelářských prodejnách či internetových obchodech, tak v různých prodejnách nabízejících stavební materiály. Kromě Depronu jsem při stavbě využil uhlíkové kulatiny – měly by stačit dvě až tři o průměru 0,8 až 1 mm a na osu podvozku stačí odřezek třeba jedenapůlmilimetrové (cokoliv mezi průměrem 1,2 a 2 mm bude vyhovovat). Osu plovoucí výškovky Fokkeru tvoří uhlíková kulatina o průměru 2 mm a její pouzdro (ložisko otáčení) v trupu je tvořeno tlustší plastovou trubkou z lanovodu. Hodí se i odřezky pásnice o průřezu 3x0,13 až 3x0,5mm. Dále se ke stavbě hodí odřezky sklotextitu o tloušťce 0,7 až 1 mm nebo překližky obdobné tloušťky na ovládací páky a na zpevnění motorové přepážky. K lepení použijeme kyanoakrylátové lepidlo na Depron nebo UHU Por styro, dále budeme potřebovat pár kapek epoxidu a obyčejného kyanoakrylátu. Využijeme rovněž různé odřezky EPP, akrylátové nebo lihové barvy a lehká podvozková kola.
Prvním krokem stavby je zhotovení jednotlivých dílů modelu. Pokud budeme řezat díly podle výkresu, nemusíme se trápit se zámky v přepážkách a podobně, prototypy jsem stavěl také podle plánku s nožem a pravítkem. Je mnohem rychlejší si díl vyříznout bez zámků a přilepit jej rovně, než se snažit řezat drobné zámky, které jsou vidět na některých fotografiích, a pak přepážku zalepit rovně, protože to (v rámci přesností řezání zámků) ani jinak nejde. Dalším faktem je, že tyto modely nejsou nijak přehnaně choulostivé na přesnost stavby. I proto jsou vhodné pro méně zkušené modeláře, například stavitele mladší generace v modelářském kroužku, nebo pro modeláře, kteří se doposud do vlastní stavby báli pustit a létali třeba s modely od Multiplexu. Než se pustíme do řezání jednotlivých dílů, doporučuji do plánku zakreslit námi použitý motor a případně podle něho upravit délku motorového domku.