Italský modelář Loris Kanneworff postavil svůj motorový model model, později nazvaný K. L. 61, již v roce 1949. Model o rozpětí 2 250 mm a hmotnosti 1 400 g tehdy poháněl samozápalný motor OSAM (Super Tigre) GB 16 o zdvihovém objemu 6 cm3 s dřevěnou vrtulí 360/180 mm a přestože byl stavebně jednoduchý, nepostrádal určitou eleganci. Jeho tvary padly do oka našemu současnému staviteli historických modelů Ladislavu Kneblovi, který si model K. L. 61 zmenšil pro kategorii Sport 400, v níž létají modely poháněné elektromotory. Ladislav se se svým příkladně zpracovaným modelem K. L. 61 zúčastňuje soutěží pořádaných kluby SAM a je s jeho letovými vlastnostmi a výkony naprosto spokojen. Dnes předkládaný plánek jeho modelu může být podnětem pro další modeláře, aby se také zapojili do létání s historickými modely v klubech SAM.
Model je poháněn komutátorovým elektromotorem velikosti 400 se jmenovitým napětím 6 V (MIG 400), který otáčí vrtulí o rozměrech 7/3. Regulátor je v prototypu modelu JETI JES 180, další vybavení tvoří přijímač JETI REX 4 a dvě miniserva o hmotnosti 9 g každé. Vše napájí dvoučlánek Li-ion o kapacitě 2 100 mAh.
Výkres modelu K. L. 61 s dalšími údaji uveřejnil italský časopis Modellismo a měsíčník RC modely 2/1998, řadu informací lze také nalézt na internetových stránkách www.samitalia62.it. Při stavbě modelu není zapotřebí příliš šetřit hmotností, Ladislav Knebl musel svůj model v místě těžiště dovážit 78 g olova, aby vyhověl pravidlům, respektive minimální hmotnosti 454 g při plošném zatížení křídla 24,4 g/dm².

Stavba modelu se nevymyká jiným jednodušším historickým modelům, většinu dílů sestavujeme přímo na výkrese napnutém na rovné pracovní desce a chráněném čirou plastikovou fólií. Dřevěné díly k sobě lepíme zředěným acetonovým lepidlem, více namáhané spoje epoxidem. Na jednotlivé díly vybereme pečlivě materiál, smrkové lišty musejí být rovné, s dlouhými léty a bez kazů, balza musí mít přiměřenou hmotnost a pevnost, lehkou použijeme především na ocasní plochy. Nejlepší je si před vlastní stavbou vyřezat všechny díly a připravit si tak jakousi stavebnici.
Trup má obdélníkový průřez. Přední část trupu až za křídlo tvoří bočnice z balzy tloušťky 3 mm; dále trup pokračuje příhradovou konstrukcí sestavenou z lišt o průřezu 3 x 3 mm. Smrkové podélníky jsou vpředu zapuštěny do bočnic a vzadu – v místě uložení ocasních ploch – spojeny dílem z balzy tloušťky 3 mm, v němž je po dohotovení bočnic vyřezán otvor pro VOP. Všechny příčky i diagonální výztuhy jsou balzové. Spodní potah přední části trupu a některé části horního potahu jsou z balzy tloušťky 3 mm s léty napříč. K přední části bočnic sestaveného trupu je přilepena motorová přepážky z překližky tloušťky 2 mm, do níž předem vyvrtáme otvory pro připevnění motoru a pro přívod chladícího vzduchu. Sklon přepážky je 1°, do strany motor vyosen není. Spoj trupu s motorovou přepážkou je zpevněn rohovými výztuhami z balzy tloušťky 5 mm. Pro připevnění křídla plastovými šrouby vlepíme mezi bočnice nahoře pásky překližky o rozměrech 3 x 15 mm vpředu a 2 x 15 mm vzadu, do nichž vyvrtáme otvory až při konečné montáži spolu s křídlem. Pak do nich vyřežeme závity M4, které můžeme pro vyšší pevnost napustit řídkým kyanoakrylátovým lepidlem. Z překližky tloušťky 3 mm slepíme lože hlavního podvozku, jehož nohy jsou ohnuty z ocelového drátu o průměru 2 mm a opatřeny lehkými koly o průměru 28 mm. Nohy jsou v loži zajištěny úchyty z ocelového plechu o rozměrech 1 x 5 x 15 mm, jež jsou malými vruty přišroubovány k loži. Ostruha je ohnuta z ocelového drátu o průměru 1 mm a zalepena do balzového hranolu tvořícího zakončení trupu. Přední horní část trupu před křídlem je zakryta odnímatelným víkem slepeným z balzy tloušťky 2 mm a překližky 0,6 mm. V přední části je opatřeno překližkovým jazykem zasouvaným pod lištu v přední části trupu, vzadu víko u trupu drží střední část křídla. Víkem je dobrý přístup k vybavaní v trupu, které je rozmístěno na balzové desce o rozměrech 2 x 34 x 190 mm vlepené mezi bočnice a podepřené balzovými stojinami, aby se neprohýbala. Serva ovládající směrovku a výškovku táhly sestavenými z tvrdších balzových lišt o průřezu 4 x 4 mm, zakončených patřičně naohýbanými ocelovými dráty o průměru 0,8 mm, jsou přišroubována k balzovým hranolům o průřezu 10 x 10 mm vlepeným mezi bočnice.
Svislá ocasní plocha s profilem rovné desky má příhradovou celobalzovou konstrukci. Náběžná lišta kýlovky i kormidla a zakončení kýlovky mají průřez 3 x 5 mm, žebra jsou z balzy o průřezu 1,5 x 3 mm a spodní a horní části jsou z lišty o průřezu 3 x 10 mm. Zaoblená odtoková lišta směrového kormidla je lamelována ve špendlíkové šabloně z pěti pásků balzy o průřezu 1 x 3 mm. Po slepení na náběžné liště směrovky vybrousíme úkos zajišťující její otáčení na obě strany; otočný závěs tvoří pásek Vliesu o šířce asi 10 mm s léty napříč – při jeho lepení necháme mezi kýlovkou a kormidlem mezeru asi 0,5 mm. Ovládací páku z překližky tloušťky 1,5 mm ke směrovce přilepíme až po potažení.
Vodorovná ocasní plocha obdélníkového půdorysu se zaoblenými konci s nosným profilem podobným Clark-Y má klasickou konstrukci ze žeber a lišt. Je rovná, bez vzepětí a je napevno vlepena do trupu. Všechna žebra jsou z balzy tloušťky 1,5 mm, do shodného tvaru jsou vybroušena společně, spojená do bloku špendlíky. Náběžná lišta je do tvaru přední části profilu vybroušena z balzy o průřezu 4 x 6 mm, zakončovací balzová lišta stabilizátoru má průřez 4 x 9 mm. Stabilizátor je opatřen nosníkem sestávajícím ze dvou smrkových pásnic o průřezu 2 x 2 mm nad sebou, v prostorech mezi žebry jsou pásnice spojeny stojinami z balzy tloušťky 1,5 mm s léty napříč. Poloviny výškového kormidla mají zkosenou náběžnou balzovou lištu o průřezu 4 x 10 mm, odtoková lišta je do klínu vybroušena z balzy 3 x 12 mm, žebra jsou do ní zapuštěna. Okrajové oblouky VOP jsou lamelovány ve špendlíkové šabloně z pásků balzy o průřezu 1 x 5 mm, spoj s odtokovou částí je zpevněn výkližky z balzy tloušťky 3 mm. Rohové trojúhelníkové výztuhy jsou z bal- zy tloušťky 7 mm. Střední část stabilizátoru je vylepena pásky balzy tlouštky 1,5 mm s léty napříč. Poloviny výškového kormidla jsou po vybroušení do tvaru podle výkresu spojeny spojkou ohnutou z hliníkového drátu o průměru 2 mm. Otočný závěs tvoří stejně jako u směrovky pásek Vliesu s léty napříč. Při jeho lepení k horní straně VOP necháme mezi kormidlem a stabilizátorem mezeru asi 0,5 mm, abychom zabezpečili volné otáčení kormidla. Po připevnění kormidla mezi jeho poloviny ke stabilizátoru přilepíme díl z balzy tloušťky 7 mm sbroušený do tvaru zadní části profilu. Ovládácí páku z překližky tloušťky 1,5 mm přilepíme zespodu k pravé polovině výškovky až po potažení.
Křídlo s dvojitým vzepětím je nedělené, k trupu je přišroubováno dvěma polyamidovými šrouby M4. Profil obdélníkového křídla se zaoblenými konci je NACA 6409. Křídlo je sestaveno z polovin a centroplánu. Všechna žebra jsou s přídavkem vyřezána z balzy tloušťky 1,5 mm, pak jsou spojena špendlíky do bloku a vybroušena do stejného tvaru. Žebra A, B a D jsou podle výkresu upravena ze základních žeber C. Zároveň jsou do žeber vypilovány zářezy pro lišty pásnic nosníku. Ty jsou ze smrku o průřezu 3 x 3 mm, jsou umístěny nad sebou a prostorech mezi žebry jsou spojeny stojinami z balzy tloušťky 1,5 mm s léty napříč. Náběžná lišta je vybroušena z balzy o průřezu 7 x 9 mm, balzová odtoková má klínovitý průřez 4 x 18 mm, žebra jsou do ní zapuštěna. Před sestavením křídla si ve špendlíkových šablonách slepíme z pěti pásků balzy o průřezu 1 x 8 mm okrajové oblouky a ze sedmi pásků balzy 1 x 10 mm části náběžné lišty u kořene křídla. Rohové výztužné trojúhelníky jsou u odtokové lišty z balzy tloušťky 7 mm, u náběžné lišty z balzy tloušťky 3 mm. Spoj uší se středními částmi je zpevněn spojkami z překližky tloušťky 2 mm, vlepenými mezi pásnice nosníku v místě lomení. Centroplán je před spojkou polovin křídla vyřezané z překližky tloušťky 3 mm vybroušen z hranolu balzy tloušťky 13 mm s léty napříč, hranol za spojkou s léty podél má tloušťku 11 mm. Z balzy tloušťky 13 mm je vybroušen přechod křídla do trupu, který je přilepen k přední části centroplánu. Sestavené a vybroušené křídlo umístíme do správné polohy vůči trupu, zajistíme je například omotáním gumovou nití a do centroplánu a překližkových pásků v trupu vyvrtáme otvory pro upevňovací šrouby. Nejprve vrtáme vrtákem o průměru 3,2 mm pro závity M4 v trupu, v křídle je posléze převrtáme na průměr 4 mm.
Povrchová úprava. Všechny části modelu pečlivě vybrousíme jemným brusným papírem, jednou nalakujeme zředěným zaponovým nitrolakem a znovu opatrně přebrousíme. K potažení prototypu modelu byl použit Vlies, který je ostatně pro své vlastnosti pro tento druh modelů nejvhodnější. Vlies byl před potahováním obarven malířskými tónovacími barvami a ke kostře byl přilakován. Po vypnutí horkým vzduchem byl potah impregnován třemi nátěry nitrolaku. Model můžeme také potáhnout Vliesem v přírodní bílé barvě a barevné doplňky či celé části modelu po impregnaci potahu čirým nitrolakem nastříkat emaily ve spreji. V tomto případě musíme dávat pozor, abychom modelu zbytečně nezvýšili hmotnost. Případné nápisy vyřežeme z tenké plastové samolepicí fólie. Během potahování nakroutíme na uších křídla negativy 4 mm.
Sestavení. Do trupu zasuneme VOP, zkontrolujeme její polohu a je-li vše v pořádku, zalepíme ji. K horní části trupu na tupo přilepíme SOP. K oběma kormidlům přilepíme ovládací páky a táhly je propojíme se servy, jež jsme předem přišroubovali do trupu. K trupu přišroubujeme sestavený podvozek. Do přední části trupu přišroubujeme motor a na jeho unašeč vrtuli. Regulátor přilepíme oboustrannou samolepicí páskou s pružnou vložkou na základovou desku trupu hned za motor. Za regulár umístíme pohonnou baterii, jejímž posouváním vyvážíme model. V požadované poloze ji zajistíme vhodnou zarážkou, k základové desce ji pak připevňujeme páskem samolepicího suchého zipu. Za baterií umístíme přijímač.
Zalétávání. Před prvním letem zkontrolujeme seřízení modelu (křídlo 2°, VOP 0°), sklonění motoru o 1° a zda těžiště leží 60 až 65 mm od náběžné hrany křídla. Kontrola správné funkce pohonné jednotky a RC soupravy i smyslu a velikosti výchylek kormidel je samozřejmostí. Model můžeme nejprve zaklouzat nejlépe za klidného počasí na mírném svahu. Pokud je vše v pořádku, zapneme motor a vychutnáme si první let tohoto historického modelu.