Jako každým rokem vždy 28. září proběhlo i vloni na letišti LMK Meteor Havířov v Karviné již čtrnácté setkání pamětníků, důchodců, seniorů – zkrátka těch, kteří si modely ještě sami stavějí. Vždy se objeví nějaký nový model, v loňském roce to byl skvost v podobě polomakety bombardéru Bloch MB-200 z třicátých let minulého století, který kromě jiných sloužil i v československém letectvu. Model postavil ostravskými modeláři pro svůj kontruktérský talent a zlaté modelářské ruce vysoce ceněný Zdeněk Klečka z LMK Polanka nad Odrou. Při předvádění na setkání model pilotoval Jan Honěk z Havířova. Z nenápadné předlohy vznikl nádherný model s fenomenálním letovým projevem, jehož letům jsme všichni přihlíželi s „otevřenou hubou“ – něco tak důstojného se ve vzduchu opravdu příliš často nevidí. I když jsme byli svědky jedněch z prvních letů modelu, bylo jisté, že jeho řízení je lahůdka, starty ze země i mezipřistání směle odolávaly přece jen zesilujícímu větru bez nejmenšího vlivu na letový projev. Když pak nad hlavami model prolétával se zapnutými polohovými světly a přistávacími reflektory, málem jsme se nabízeli, že počkáme do tmy. Zcela novou „akrobatickou figurou“ v podání tohoto modelu je „vzteklý pes“, kdy s vysunutými vztlakovými klapkami a řvoucími motory model poslušně následuje svižnou chůzí před ním pochodujícího pilota jako pejsek svého pána.
Stavební provedení modelu, patrné z připojených fotografií, je pak výstavní síní Zdeňka Klečky – je to opravdu Pan modelář. Protože těch, kdo by chtěli také takový model mít, bylo víc, nabídl jsem se, že nakreslím stavební plán. Nyní je nyní k dispozici všem zájemcům. Stavební popis je z pera konstruktéra a stavitele Zdeňka Klečky. Model je určen pro zkušenější modeláře, kteří si vybavení a jednotlivé stavební postupy přizpůsobí svým zvyklostem. Proto nejsou v následujícím popisu zmiňovány.
Leopold Walek

Trup Z topolové překližky tloušťky 3 mm vyřízneme dvě bočnice B1 a dvě B2. Díly B1 a B2 slepíme pod úhlem asi 10°. Připravíme si přepážky trupu T1 až T10. Na přepážku T10 přišroubujeme plastovou upevňovací konzolu ostruhy. Na slepené bočnice si vyznačíme polohu jednotlivých přepážek. Jednu bočnici položíme na rovnou desku a nalepíme na ni kolmo přepážky T2 až T5. Na tyto přepážky nyní přilepíme druhou bočnici. Dále si připravíme zpevnění pro podvozek z překližky tloušťky 4 mm a spodní dno trupu Td1. Po zaschnutí můžeme trup otočit o 90°, přilepit přepážku T1, zpevnění v místě uložení podvozku a dno Td1. Nyní dolepíme do příslušných míst přepážky T6 až T10. Dále přilepíme všechny podélníky o průřezu 3 x 8 mm v zadní části trupu a lišty o průřezu 3 x 8 mm pod pilotní kabinou. Pozor na správnou polohu přepážek a rovněž na souměrnost trupu! Vpředu shora zalepíme lišty o průřezu 5 x 5 mm pro zpevnění. Vyřízneme a vlepíme díly Go2, Go3, Ds1, Th1 a Ts3. Pak také díly T2c a T2a a T4a. Balzou tloušťky 2 mm potáhneme horní část trupu před kabinou. Vlepíme zpevnění ostruhové přepážky, lišty o průřezu 3 x 3 a 3 x 8 mm. Zpevňovací kroužky Z1 vlepíme až po přesném usazení křídla. K trupu patří také střeliště, kýlová plocha a překryt pilotní kabiny. Střeliště Do dílu G0 a přepážky trupu T1 vlepíme magnety. Přední střeliště slepíme z dílů G0, G1, G2 a G3. Střeliště polepíme vyřezanou mřížkou G6, a to od středu k okrajům, abychom dosáhli souměrnosti. Přečnívající části odbrousíme. Shora přilepíme díly G4 a G5. Průměr dílu G5 musíme upravit podle výlisku kopule – aby na něj šla nasadit. Plastovou kopuli i zasklení střeliště přilepíme až po barevné povrchové úpravě. Taktéž zadní střeliště dokončíme až nakonec. Kýlová plocha Stavbu kýlové plochy začneme slepením stevenů St1 a St2. Na ně pak nalepíme žebra S3 až S6. Přilepíme „slepou“ náběžnou lištu z balzy tloušťky 3 mm a náběžnou část potáhneme balzou tloušťky 1,5 mm. Nyní přilepíme náběžnou lištu a žebro S6a. Žebro S3 z obou stran opáskujeme balzou tloušťky 1,5 mm. Celek obrousíme a doladíme k trupu, steven mezi bočnice trupu nakonec přilepíme. Překryt pilotní kabiny Překryt je odnímatelný, vpředu drží na kolíku, vzadu na magnetech. Na díly Kab0 nalepíme lišty o průřezu 3 x 5 mm podle výkresu. Překryt kabiny sestavíme přímo na trupu slepením z dílů Kab0, Kab1, T2b a T4b, do kterého předem vlepíme magnet. Překryt shora uzavřeme dílem Kab2. „Zasklení“ z Durofolu vlepíme až po konečné barevné úpravě. Na závěr hrubé stavby trup a všechny jemu příslušné díly vybrousíme na čisto. Vodorovná ocasní plocha Stavba obou polovin VOP je obdobná jako stavba kýlové plochy. K trupu jsou oba díly nalepeny napevno na spojovací uhlíkové trubce. Do tvaru je brousíme ještě před nalepením k trupu. Výškové i směrové kormidlo jsou postaveny běžným způsobem slepením z žeber a dalších dílů podle výkresu. Otočně zavěšena jsou vždy na trojici plastových závěsů. Křídlo Poloviny křídla stavíme na rovné desce, na niž položíme výkres, který překryjeme čirou plastovou fólií. Stavbu zahájíme přišpendlením spodní pásnice hlavního a pomocného nosníku křídla podle výkresu ke stavební podložce, dále slepíme žebra K1 a K2 k sobě a přilepíme žebra K1 až K14 do příslušných míst. Nasuneme horní pásnice hlavního a pomocného nosníku do otvorů v žebrech a pod krajní žebro K1, K2 vsuneme po celé délce podložku o výšce 9 mm. Žebra K6 až K14 musejí ležet na základní desce. Pokud došlo k jejich nadzvednutí, znovu je přišpendlíme nebo důkladně zatížíme. Nyní můžeme zalepit horní pásnice nosníků, stojiny mezi pásnicemi obou nosníků mezi žebry K2 až K8, přilepit zadní stojiny křídla z balzy tloušťky 6 mm a odtokovou lištu mezi žebra K13 a K14. Tvar stojin přizpůsobíme výšce žeber. Následuje přilepení „falešné“ náběžné lišty z balzy tloušťky 3 mm. Po zaschnutí lepidla křídlo sejmeme z desky, „falešnou“ náběžnou lištu obrousíme se zkosením tak, aby navazovala na žebra, křídlo otočíme a nalepíme spodní potah náběžné části z balzy tloušťky 1,5 mm po celém rozpětí. Pak křídlo otočíme zpět a důkladně přišpendlíme k desce včetně podložky o výšce 9 mm. To je důležité pro to, aby křídlo nebylo zkroucené. Přilepíme horní potah náběžné části. Po zaschnutí lepidla a sejmutí z desky by již křídlo mělo být rovné a nezkroucené a mělo by držet tvar. Nyní vlepíme pouzdra spojek křídla, které jsme zhotovili obvyklým způsobem z hnědé papírové lepicí pásky spirálově navinuté na hliníkové spojce křídla. Kdo chce, může pouzdra zhotovit z laminátu. Pokračujeme nalepením tuhého potahu střední části křídla. Horní potah sahá jen po žebro K3. Spodní potah je až po žebro K6, ale nalepíme jej až po vlepení motorové gondoly. Zabrousíme přesahy potahů do úrovně „falešné“ náběžné lišty a přílepíme náběžnou lištu z balzy tloušťky 6 mm. Nalepíme krajní žebra K0 a K15. Slepíme vztlakové klapky a křidélka podle výkresu. Vše lepíme natupo. Druhou polovinu křídla sestavíme stejným postupem, ale zrcadlově obrácenou. Nakonec křídlo obrousíme do konečného tvaru. Lože serv přizpůsobíme použitým servům. Křídlo můžeme stavět i bez vztlakových klapek (Pozn.: Skutečný Bloch je neměl.), úprava je jednoduchá – žebra K1 až K8 se vyříznou vcelku. Motorové gondoly Do motorové přepážky M vlepíme magnety. Na ni pak nasuneme dva díly G1 a díly Gd a Gh. Vše důkladně slepíme dohromady. Do hran gondoly vlepíme výztužné lišty o průřezu 5 x 5 mm. Na zadní část přilepíme oba díly G2. Vlepíme zpevnění spoje G3 a smrkové hranoly pro uchycení spodní krytky gondoly. Celek vybrousíme, zavěsíme a zalepíme do křídla mezi žebra K4 a K5, mezi kterými jsme si již odstranili tuhý potah spodní části náběžné části. Nyní můžeme dolepit tuhý spodní potah křídla až po žebro K6. Kryty motorů Do dílu Kr1 vlepíme magnety – pozor na polaritu! Slepíme kostru motorového krytu z dílů Kr1 a Kr2 a čtyř dílů Kr3. Připravíme si potah slepením balzy tloušťky 2 mm. Potah bude dlouhý 380–400 mm. Posléze jej nalepíme na kostru krytu podle výkresu. Celek opět vybrousíme a nakonec přilepíme výlisek čela krytu. Kryty se navlékají na gondolu a jsou drženy magnety u motorové přepážky M. Potah a povrchová úprava Po vybroušení celé kostry můžeme přistoupit k jejímu potažení. Potah prototypu modelu je z Vliesu, křídlo a trup jsou potaženy dvěma vrstvami, ocasní plochy jednou vrstvou. Nyní nastal čas k nalepení prolisů. Jsou zhotoveny z kulatých lipových špejlí „do jitrnic“ sbroušených na polovinu do půlkulatého průřezu. Na křídlo je vhodné je předem předehnout. Lepil jsem je kyanoakrylátovým lepidlem, aby hned držely. Potah je pak třikrát lakován zředěným nitrolakem. Následuje barevná úprava, u prototypu modelu je barvami Balakryl nanášenými tupováním kouskem molitanu. Vyhneme se tak pracnému zakrývání při stříkání. Naznačení paneláže je z nařezaných pásků (o šířce asi 1 mm) šedé samolepicí fólie. Z ní jsou také ostatní doplňky povrchové úpravy příslušné barvy – nápisy a výsostné znaky. Patina – znázornění opotřebení a špíny – je rozdrcenou tuhou z měkké tužky nanášenou hadříkem. Nakonec je vše přelakováno neředěným Sportakrylem MAT. Nyní můžeme dokončit střeliště a překryt pilotní kabiny „zasklením“ z Durofolu. Podvozek Hlavní podvozek je zhotoven z ocelového drátu o průměru 4 mm. Tvar ohneme podle výkresu. Oba díly podvozku přišroubujeme konzolami k trupu, spojíme ovázáním měděným drátem o průměru asi 0,5 mm a důkladně spájíme. Svislou část (naznačení tlumiče podvozku) zhotovíme z mosazných trubek o průměru 5/4 mm příslušné délky, u nichž ve svěráku zmáčkneme konce. Do zmáčknutých konců vyvrtáme otvory o průměru 4,5 u kratší a 3,5 mm u delší trubky. Konce zaoblíme. Krátkou trubku připájíme ke svislé tyči podvozku, která se volně zasouvá do horní trubky, ukotvené k motorové gondole a přišroubované jedním vrutem. Pro vylepšení vzhledu je na horní trubku ještě přilepen profil kapkovitého průřezu z plastu (k dostání v hobbymarketech). Trubka má vnější průměr 5 mm a plastový profil vnitřní asi 7 mm, ovineme proto trubku několika vrstvami samolepicí pásky. Tím vymezíme vůli a kapkovitý profil můžeme přilepit. Ostruha je zhotovena z ocelového drátu o průměru 3mm, její náhon od SOP je dvěma pružinami z drátu o průměru 0,6mm, které slouží jako tlumení rázů na servo. Zalétávání Zalétávání prototypu modelu proběhlo na klubovém letišti LMK Polanka. U tohoto – přece jen většího modelu – je přece jen kus trémy na místě, vždy je důležité, jak si s hmotou modelu a nastavenými úhly seřízení poradí motory. Při kompletaci modelu je příjemné, že na nic nepotřebujeme šroubovák a jsem také rád, když se dovnitř trupu modelu dostanu bez nutnosti zlomit si ruku. V případě Blocha je to zcela bez problémů – „vejde se i loket“. Následovala poslední kontrola smyslu výchylek kormidel, pak plný plyn a jedeme. No, nic moc daleko. Po pár metrech rozjezdu je model ve vzduchu, nastoupáme malinko výšky (zvuk dvou motorů je nenapodobitelný), něco (v mém případě hodně málo) trimování a můžeme si zkusit, jak to vlastně létá. A jak? Stačí citovat první větu pilota po přistání „Ty vole – to je kočár…“ Přímo se nabízí učinit jen nepatrné úpravy k tomu, aby bylo možné model provozovat jako maketu. Podklady lze najít na internetu, cenné jsou i stavební návody z krabiček plastikových modelů. Případným zájemcům o stavbu tohoto modelu mohu v omezené míře dodat sadu dílů z Durofolu pro zasklení: 10 ks oken trupu, 3 ks výlisků střelišť a 2 ks výlisků čel motorových gondol. Po domluvě mohu dodat i plochý Durofol pro „zasklení“ spodní části předního střeliště a překrytu pilotní kabiny. Pokud budete mít zájem, můžete mne kontaktovat na e-mailové adrese: kleckova.zdenka@home-city.cz.