K pohonu modelu je použit elektromotor Turnigy D2836/8 1100KV napájený z baterie Li-pol 2s nebo 3s o kapacitě 1 500 až 2 200 mAh. Baterii zvolíme podle potřeby dovážení modelu. V modelu jsou osazena čtyři mikroserva o hmotnosti přibližně 15 g. Rozměry vrtule jsou zvoleny podle doporučení výrobce motoru a v závislosti na použité pohonné baterii.
Protože nepředpokládám, že model bude stavět modelář, který nemá dostatek stavebních zkušeností, nebude popis stavby modelu obsahovat jednotlivé stavební kroky. Každý zkušený modelář má své zažité stavební postupy, které není nutné měnit. Upozorním pouze na některé „drobnosti“, které se z mého pohledu jeví jako důležité.
Před započetím stavby – v případě použití laserem řezaných stavebních dílů – očistíme všechny části, které se budou slepovat a současně po slepení přijdou do styku s potahem, od stop po opalu laserem. V případě, že tak neučiníme, by šly díly po slepení očistit velmi nesnadno. Části stavebních dílů, které nepřijdou při stavbě do styku s lepidlem, očistíme od opálení až při přípravě povrchu jednotlivých částí modelu před potahováním.

Ocasní plochy
Ocasní plochy sestavujeme na pracovní desce přímo na výkrese chráněném čirou plastikovou fólií. Použijeme díly, jejichž označení začíná písmeny S a V. Příčky a diagonální výztuhy si vyřežeme z prkénka balzy tloušťky 4 mm. Po slepení jednotlivé části obrousíme podle výkresu, přitom dáváme pozor, abychom u jednotlivých dílů příliš nezmenšili jejich tloušťku.

Trup
Podle výkresu slepíme bočnice trupu, jejichž základ je z balzy tloušťky 2,5 mm. K bočnicím po jejich obvodu přilepíme vyztužení z balzy tloušťky 3 mm a topolové překližky stejné tloušťky. Vlepíme všechny příčky. Do jedné z bočnic usadíme a zalepíme díly T24, T28, T30 a T36 včetně všech dílů sloužících pro ukotvení lanovodů ovládajících kormidla ocasních ploch. Do dílu T30 usadíme a zalepíme matici M5 sloužící k zašroubování upevňovacího šroubu křídla. Po zatuhnutí lepidla usadíme a zalepíme druhou trupovou bočnici. Pokračujeme vlepením pouzder lanovodů a potahem trupu z horní i spodní strany. Z dílů T3 až T8 slepíme lože pro motor. Před slepením vyvrtáme do dílu T3 otvory pro přišroubování motoru. Lože motoru vlepíme do trupu. Podle výkresu sestavíme víko uzavírající přístup k pohonné baterii. Pokud použijeme k zajištění víka magnety, pak upozorňuji na dodržení jejich správné polarity při jejich lepení – magnety v základně – magnety v krytu. Na závěr přilepíme k trupu lože vodorovné ocasní plochy T29, do kterého jsme předem vlepili matice M3 (nejlépe hliníkové od firmy MP Jet). Celý trup vybrousíme do tvaru podle výkresu, přičemž hrany trupu lehce zaoblíme.

Křídlo
Než začneme se stavbou křídla, připravíme si podle výkresu všechny uhlíkové trubky pro nosník křídla a náběžnou část. Na základě zkušeností ze stavby doporučuji trubky pro náběžnou část velmi lehce přebrousit brusným papírem o zrnitosti 600 a na vzorku vyzkoušet kvalitu spoje trubky s balzou, lepeného kyanoakrylátovým lepidlem. Ne všechna lepidla zajišťují kvalitní spoj. Osvědčilo se mi lepidlo Power CA střední hustoty.
Dále si připravíme pouzdra pro spojky křídla, které sestavíme z dílů K45, K46, K47, K48, mosazných trubek o rozměrech 5/4 mm a ocelového drátu o průměru 4 mm. Sestavíme je podle pokynů uvedených na výkresu. Upozorňuji na to, že díly K45 a K47 jsou velmi jemné a při jejich oddělování z bloku laserem řezaných dílů musíme postupovat s maximální opatrností, abychom je nepoškodili. S ohledem na tuto skutečnost je v sadě dí-   lů vyřezáno více, než je jich potřeba.
Další možností zhotovení pouzder je nalepení kroužků přímo na mosazné trubky, vylepení prostoru mezi kroužky balzou, obroušení podle vnitřního průměru trubek tvořících nosníky a zalepení do nich. V tomuto případě musíme spojovací dráty ohnout do příslušného vzepětí. I tyto mezikroužky jsou součástí řezaných stavebních dílů.
Pokud máme vše připravené, můžeme podle výkresu sestavit jednotlivé části křídla. Jde o běžný stavební postup, který nebudu popisovat. Sestavujeme samostatně střední část a samostatně jednotlivé části uší, které pak po dokončení a vybroušení spojkou K32, již si musíme vyřezat ze sklolaminátové desky tloušťky 1,5 mm, vzájemně slepíme.
Při sestavování vnějších částí uší lepíme jednotlivá žebra pouze k uhlíkové trubce, tvořící náběžnou část, a k odtokové liště. Pak nastavíme negativy – cca 3° – a přilepíme žebra i k uhlíkové trubce nosníku. Negativ tak máme trvale a neměnně zafixován.
Poslední prací na křídle, na niž chci upozornit, je zhotovení pojistky, která slouží k zajištění spojení střední a vnějších částí křídla proti vysunutí za letu. Pojistka je zakreslena na výkresu. Jako polotovar ke zhotovení pojistky se výborně hodí páka čtyřramenná velká (červená barva), která se prodává k servům Hitec HS-635. Rozměry páky odpovídají pojistce nakreslené na výkresu. Stačí pouze část odbrousit a zhotovit výřez podle výkresu. Další možností je zajištění částí křídla čirou plastovou samolepicí páskou – avšak se všemi negativy s tím spojenými (špinění potahu, odlupování barvy…).

Potah
Před potahováním celý model přebrousíme jemným brusným papírem a pečlivě očistíme od veškerého prachu. Dále se rozhodneme, jak připevníme kormidla k pevným částem. Máme dvě možnosti – buď je ještě před potažením připevníme pásky Vliesu s vlákny napříč, nebo je připevníme až po potažení kvalitní čirou samolepicí páskou. Rozhodnutí závisí na preferencích stavitele.
Trup několikrát natřeme čirým nitrolakem a přebrousíme, na povrch pak přilakujeme tenký potahový papír Modelspan nebo Japan a znovu několikrát lakujeme a každou vrstvu brousíme. Po dosažení kvalitního povrchu trup nastříkáme barevnými emaily, musíme však být opatrní, abychom zbytečně nezvýšili hmotnost modelu.
Pak se rozhodneme, jaký druh potahového materiálu použijeme na křídlo a ocasní plochy. Na model této velikosti je nejvhodnější netkaná textilie Vlies, případně transparentní nažehlovací fólie. Osobně preferuji předem obarvený Vlies. Lepíme jej ke kostře lepidlem Balzaloc, přižehujeme a vypínáme modelářskou žehličkou. Lakujeme vypínacím a zaponovým lakem.

Pohon
a rádiové vybavení
Pro pohon modelu jsem zvolil elektromotor Turnigy D2836/8 1100KV, se kterým mám dobré zkušenosti z provozu předcházejících modelů obdobné hmotnosti a velikosti. S ohledem na použitý motor a počet použitých serv k jeho ovládání spolehlivě vyhovuje regulátor YPS 30A. Pohonná baterie je Li-pol 2s/3s o kapacitě 1 500–2 200 mAh. Rozhodnutí, zda zvolit dvou nebo tříčlánek a nižší či vyšší kapacitu, závisí především na potřebě, kolik potřebujeme model dovážit. Vrtuli zvolíme podle doporučení výrobce motoru s ohledem na to, zda použijeme dvou nebo tříčlánek. Dalšími použitými komponenty jsou čtyři mikroserva o hmotnosti cca 15 g. Prototyp modelu je řízen RC soupravou Taranis.

Dokončovací práce
Ke kormidlům upevníme ovládací páky, nainstalujeme serva a propojíme je s kormidly lanovody. Přišroubujeme motor, nasadíme vrtuli s kuželem a připojíme regulátor. Do trupu vlepíme pásek suchého zipu pro zajištění pohonné baterie. Do trupu vložíme a upevníme přijímač. Model sestavíme, vložíme pohonnou baterii a doladíme polohu těžiště. Mělo by být na uhlíkovém nosníku křídla. Definitivní polohu odladíme v průběhu prvních zalétávacích letů. Pak vyzkoušíme funkčnost RC soupravy a smysl otáčení motoru a nastavíme výchylky kormidel:
Směrovka    ±45°
Výškovka    ±20°
Klapky    +0° / –60°
Mix klapky-výškovka (cca 15 % výškovky) doladíme při záletu.

Létání
Protože jsme si postavili model, který z hlediska hmotnosti a s ní souvisejícího plošného zatížení konkuruje soutěžním volně létajícím větroňům, bude i létání s modelem příjemné. Zálet modelu uskutečníme v každém případě navečer, za klidu. Po kontrole polohy těžiště a funkce RC soupravy model zakloužeme stejně jako kterýkoliv jiný větroň, samozřejmě se zapnutou RC soupravou. V průběhu kluzu vyzkoušíme lehce reakce na směrovku a výškovku (první lety uskutečníme nejlépe na mírném svahu), a pokud je vše v pořádku, v průběhu klouzání zapneme motor a s pozvolným přidáním otáček přejdeme do stoupání. Předpokládám, že kromě drobného dotrimování nebude nutné nic dalšího řešit.
Kvůli nízkému plošnému zatížení můžeme očekávat ochotu modelu k létání v termice. Avšak kvůli subtilní, i když dostatečně pevné konstrukci, nemůžeme příliš uvažovat o razantních únicích ze silného stoupavého proudu. Proto doporučuji zavčas vysunout brzdicí klapky, vylétnout mimo oblast stoupání, vyklesat a v přiměřené výšce si najít stoupání nové. Také upozorňuji, že pokusy o „řízení“ modelu ve velké výšce pod mrakem, kam se můžeme v euforii z nádherného stoupání během pár desítek sekund letu dostat, mohou skončit rozlámáním modelu. Koncepce Vážky dovoluje hledat stoupání i ve výškách, kdy modely s větší hmotností jsou už dávno na sestupu k přistání.