Rozpětí | 1220 mm |
Délka | 920 mm |
Hmotnost | 780 g |
Celková plocha | 27,92 dm2 |
Motor | AXI 2212/20 + 9/6“
|
Ovládané funkce | S, V, M, Kř.
|
Konstrukce | Zdeněk Raška senior |
V polovině šedesátých let minulého století se vedení Svazarmu obrátilo na otrokovický Moravan s požadavkem na vývoj unifikované řady letadel pro základní a pokračovací výcvik, aeroturistiku, aerotaxi i nácvik základní akrobacie. Konstrukční tým vedený Ing. Janem Mikulou připravil projekty šesti letadel, která měla až 75 % shodných dílů.
Jako první z řady vzlétl v říjnu roku 1967 letoun Z-42, který byl postupně modernizován na Z-142 a Z-242 a sloužil pro základní výcvik pilotů. O rok později, v prosinci 1968, vzlétl první prototyp Zlínu Z-43 s poznávací značkou OK-XKN. Čtyřmístný stroj s vyšší letovou hmotností bylo nutné vybavit výkonnějším motorem, dostal také aerodynamické kryty kol a stavitelnou vrtuli V-503A. V následujícím roce vznikl ještě druhý vylepšený prototyp s bohatším přístrojovým vybavením a zkušebně nainstalovanou třílistou stavitelnou vrtulí Avia V-506. S druhým prototypem Z-43 se světová veřejnost mohla seznámit na aerosalonech v Paříži a Hannoveru. Po letových zkouškách, dokončených v roce 1973, se v Moravanu rozeběhla sériová výroba, několik letounů objednali i zahraniční zákazníci – z NDR i NSR, Maďarska a Polska. Po čtyřech létech byla výroba ukončena, vzniklo 86 letounů Z-43.
S rozjezdem soukromého podnikání po roce 1989 se začaly rodit malé letecké společnosti, poskytující vyhlídkové lety či služby aerotaxi, a proto Moravan v roce 1991 znovuzahájil výrobu Z-43. Nové stroje měly bohatší přístrojové vybavení odpovídající době, řada z nich nesla pestrá zbarvení a kapotovaný podvozek. Vyrobilo se 25 strojů, na dvou z nich se zkoušely různé typy motorů a vrtulí.
Trup modelu je sestaven způsobem, který úspěšně používám u všech modelů s tvarově členitějšími trupy. Stavím jej po polovinách rozdělených v podélné rovině. Jedna polovina je sestavena přímo na výkrese na rovné pracovní desce z obvodových lišt, podélníků a polopřepážek, potah je buď plaňkován z pásků balzy nebo jej tvoří prkénka balzy či lišty a papír – záleží na předloze. Po zaschnutí je na této hotové polovině sestavena stejným způsobem i druhá, avšak již v ruce. Tento způsob zajistí, že trup modelu bude rovný a nezkroucený.
V případě Zlínu Z-43 nejprve na půdorysu trupu na výkrese slepíme ze smrkových lišt o průřezu 3 x 5 mm dva hlavní boční podélníky. Dále z balzy tloušťky 7 mm vyřízneme dvě bočnice střední části trupu a vybrousíme na nich úkosy podle výkresu – pozor, jsou pravá a levá! Z balzy tloušťky 3 mm vyřízneme bočnice přední části trupu a z balzy tloušťky 2 mm zadní části. Pak vyřízneme všechny polopřepážky – po dvou kusech. Přepážka 1 je z překližky tloušťky 3 mm, přepážky 2 a 3 jsou z balzy tloušťky 10 mm a přepážka 4 je z překližky tloušťky 2 mm. Polopřepážky 5, 8 a 12 až 16 jsou z balzy tloušťky 2 mm, zbývající jsou z překližky téže tloušťky.
Máme-li všechny díly připravené, přišpendlíme na bokorys trupu na výkrese horní a spodní obrysové podélníky ze smrkových lišt o průřezu 3 x 5 mm tak, aby přepážka 4 ležela mimo pracovní desku; přilepíme ji již skloněnou o 1,5° vůči podélné ose. Pak vlepíme všechny polopřepážky, jejich kolmost kontrolujeme úhelníkem. Pak vlepíme předem slepený boční podélník a další podélníky z balzy o průřezu 3 x 5 mm. Po zaschnutí vlepíme střední část bočnice z balzy tloušťky 7 mm a přední část z balzy tloušťky 3 mm. Teprve pak přilepíme čtyři zbývající části potahu trupu – dva boční, horní a dolní. Část před kabinou plaňkujeme až na kompletním trupu. Po důkladném zaschnutí polovinu trupu sejmeme z výkresu a už v ruce dolepíme polopřepážky druhé poloviny, včetně spodních výztuh 7a a 11a. Dolepíme díly bočnic a potahu trupu a nakonec vlepíme za přepážku 11 přechod z balzy tloušťky 7 mm. Doplníme dno kabiny z balzy tloušťky 1,5 mm, horní oblouky prostoru kabiny 9 a 10 z překližky tloušťky 1,5 mm, přední část stropu kabiny z balzy o průřezu 10x12 mm a zbývající lišty o průřezu 3 x 5 mm. Přední část plaňkujeme balzovými lištami o průřezu 3 x 5 mm. Nakonec vlepíme desku pro baterii a trup zakončíme díly z balzy tloušťky 7 mm; v prostředním dílu je naho- ře prostor o rozměrech 7 x 7 mm pro vyvedení táhla výškovky. Pod trup doplníme ostruhu z balzy tloušťky 5 mm a bambusového kolíku o průměru 3 mm.
Z ocelového drátu o průměru 3 mm naohýbáme přední podvozkovou nohu, její část zalepenou v trupu vyplníme tvrdou balzou nebo překližkou tloušťky 3 mm a vlepíme mezi přepážky 6 a 6a.
Nakonec dolepíme spodní potah přední části trupu z balzy tloušťky 3 mm a doplaňkujeme zaoblení. Po zaschnutí zabrousíme přesahy potahu na přepážkách 4 a 7 a k přepážce 4 přilepíme přepážky 1 až 3, jež později vybrousíme do tvaru podle výkresu. Trup dokončíme až s hotovým křídlem a nasazeným křídlem, kdy dolepíme příčné výztuhy z tvrdé balzy tloušťky 7 mm, překližky tloušťky 3 mm a trojúhelníkové výztuhy.
Přilepíme sloupky kabiny a trup načisto vybrousíme. Pro tvar předního a bočních oken si z papíru vystřihneme šablony a podle nich „zasklení“ zhotovíme z Durofolu tloušťky 0,4 mm. Před zalepením oken do kabiny doplníme palubní desku, případně figuru pilota. V zadní části trupu, po obou stranách SOP, vyřízneme otvory pro montáž serv. Serva můžeme buď přišroubovat k balzovým lištám o průřezu 5 x 7 mm nebo k desce z překližky tloušťky 1,5 mm. Otvory po montáži serv zakryjeme víky, jež několika kapkami lepidla zajistíme až po instalaci táhel ke kormidlům a seřízení.
Ocasní plochy jsou vyřezány z plné balzy tloušťky 4 mm, proti kroucení jsou na koncích zpevněny lištami o průřezu 4 x 4 mm s léty napříč. Odtoková část je sbroušena do úkosu; úkos je i v místě zavěšení kormidel na páscích Vliesu o šířce 10 mm s léty napříč. Páky kormidel z překližky tloušťky 1,5 mm vlepíme až po potažení modelu.
Křídlo je nedělené, s vlastním profilem s rovnou spodní stranou a s jednoduchým vzepětím. K trupu se vpředu připevňuje dvěma bambusovými kolíky o průměru 5 mm a vzadu dvěma plastovými šrouby M4 x 20. Žebra A až F jsou z balzy tloušťky 1,5 mm, položebra pro připevnění serv křidélek G jsou z balzy tloušťky 7 mm, položebra lemující křidélka H jsou z balzy tloušťky 4 mm a okrajová žebra I jsou z balzy tloušťky 5 mm. Potřebné počty žeber jsou uvedeny na výkrese. Žebra zhotovíme podle šablon z překližky tloušťky 1,5 včetně všech zářezů pro lišty. Připravíme si i pásnice nosníků ze smrku o průřezu 2 x 5 mm, náběžnou lištu z balzy o průřezu 4 x 11 mm, její základnu o průřezu 2 x 9 mm a do klínu sbroušenou odtokovou lištu o průřezu 4 x 15 mm; nezapomeneme do ní vypilovat zářezy pro žebra. Balzové lišty křidélek mají průřez 4 x 15 a 4 x 17 mm. Hlavní výztuhy v místech lomení křídla do vzepětí jsou z překližky tloušťky 2 mm, pomocné mají tloušťku 1 mm.
Pro sestavení centroplánu si dále připravíme díly z balzy tloušťky 5 mm o rozměrech 13 x 180 mm, z balzy tloušťky 10 o rozměrech 16 x 220 mm a lištu pro zapuštění bambusových kolíků o rozměrech 20 x 140 mm – před zalepením do ní vyvrtáme otvory pro kolíky o průměru 5 mm. Lišty tvořící lože hlavního podvozku jsou z překližky tloušťky 2 mm a z balzy tloušťky 7 a 10 mm. Všechny mají rozměry 35 x 140 mm. Odtokovou část centroplánu tvoří díl z balzy tloušťky 10 mm o rozměrech 35 x 220 mm, jenž je zpevněný dvěma díly z překližky o rozměrech 2 x 20 x 20 v místě průchodů šroubů držících křídlo.
Centroplán sestavujeme na spodním potahu z balzy tloušťky 1,5 mm včetně stojin mezi pásnicemi nosníků a všech rohových výztuh. Pozor – horní potah centroplánu přilepíme až když je křídlo hotové – po doplnění výztuh v místech lomení a bambusových kolíků!
Pravou a levou polovinu křídla lepíme společně s křidélky. Na výkres nejprve přišpendlíme spodní tuhý potah torzní skříně s přilepenou spodní pásnicí nosníku a odtokovou lištu. pak postupně zalepíme všechna žebra, vpředu přilepíme základnu náběžné lišty a doplníme stojiny a zbývající pásnice nosníků. V přední části základnu náběžné lišty obrousíme tak, aby navazovala na žebra, provlékneme kabely k servům a přilepíme horní tuhý potah torzní skříně z balzy tloušťky 1,5 mm. Dolepíme náběžnou lištu křidélek pod úhlem 15° i její protilehlou část na křídle a zbývající položebra a všechny výztuhy. Polovinu křídla sejmeme z výkresu, zabrousíme přesahy tuhého potahu na náběžné části a přilepíme balzovou náběžnou lištu, kterou po zaschnutí zabrousíme do tvaru přední části profilu. Stejným způsobem sestavíme i druhou polovinu křídla. Hotové poloviny prostřednictvím překližkových spojek spojíme s centroplánem a důkladně zalepíme. Teprve pak můžeme dokončit horní tuhý potah centroplánu z balzy tloušťky 1,5 mm. Nakonec křídlo svrtáme s trupem, v němž ve vyvrtaných otvorech vyřezáme závity M4 pro upevňovací šrouby křídla. Rovněž vyvrtáme otvory pro přišroubování nohy hlavního podvozku ocelovými šrouby.
Nohu hlavního podvozku vyřežeme a naohýbáme z duralového plechu tloušťky 2 mm a doplníme koly o průměru 55 mm; hřídele kol tvoří vhodné šrouby s podložkami a maticemi.
Hotovou kostru modelu načisto vybrousíme, nalakujeme zaponovým lakem a znovu přebrousíme. Na potah křídla modelu je nejvhodnější Vlies, případně tlustý potahový papír. Potah z Vliesu vypneme teplem a impregnujeme několika nátěry čirého nitrolaku. Na trup a ocasní plochy přilakujeme tenký potahový papír Modelspan. Konečná povrchová úprava je emaily, dáváme pouze pozor, aby se jí příliš nezvýšila hmotnost modelu.
Hotové ocasní plochy napevno přilepíme k trupu a postupně nainstalujeme všechny části pohonu a RC soupravy. Baterii umístíme tak, abychom jí model vyvážili.
Před prvním letem zkontrolujeme smysl a velikost výchylek kormidel a vyzkoušíme, zda model pojíždí rovně. Případné nedostatky hned odstraníme. Pokud je vše v pořádku, měl by první let proběhnout zcela bez problémů.