Konstrukce | Milan Roháček
|
Rozpětí | 1410 mm |
Délka | 1070 mm |
Hmotnost | 320 g
|
Profil křídla
| AG03
|
Ovládané funkce | S, V, Kř
|
Ani nevím proč, ale ještě před příchodem letních prázdnin roku 2015 jsem začal pokukovat po házedlech kategorie F3K. Po prostudování informací na internetu a zjištění, že toto odvětví modelařiny je poměrně technicky i finančně náročné, padlo rozhodnutí: „Pořídím něco v bazaru!“ Jenže sezona už byla v plném proudu a tyto stroje zrovna nikdo neprodával. Na chvilku jsem to pustil z hlavy, až do doby, kdy jsem v dílně spatřil roličku potahové fólie, která mi zbyla po stavbě předchozího modelu. „Já se tedy pustím do stavby házedla sám, vždyť ani nevím, zda mě tato kategorie bude bavit“ pravil jsem. A tak vznikla Orca. Popisovaný model není v žádném případě schopen konkurovat „brusům“ kategorie F3K, je určen pro ty modeláře „stavěče“, kteří chtějí okusit krásu kruhového hodu.
Trup. Základem trupu je nosník ocasních ploch z tenkostěnné uhlíkové trubky o průměru 10/9 mm a délce 750 mm. Na ni je navléknuta sestava přepážek T2, T3, T4 a lože křídla T5; vše vyřezané z letecké překližky tloušťky 2 mm. Do dílu T5 jsou do vyvrtaných otvorů zalepeny dvě zapichovací matice M5 pro zašroubování plastových šroubů držících křídlo. Vše je lepeno epoxidovým lepidlem ChS 1200. Bočnice trupové gondoly T1 jsem vyřezal ze středně tvrdé balzy tloušťky 2,5 mm. Před nosníkem ocasních ploch je mezi ně vlepena deska serv T6 z topolové překližky tloušťky 3 mm. Hlavice trupu je z hranolu tvrdší balzy. Dno i horní část trupové gondoly jsou polepeny odřezky balzy tloušťky 1,5 mm s léty napříč. Hotovou gondolu jsem po vybroušení nalakoval a posléze potáhl Vliesem a nastříkal barvami. Odnímatelný překryt kabiny je odřezán až z hotové gondoly. K zadní části uhlíkové trubky je přilepen kozlík z balzy tloušťky 8 mm držící vodorovnou ocasní plochu. Vlastní lože VOP tvoří pásek z destičky z uhlíkového kompozitu o rozměrech 2 x 10 x 42 mm, do nějž jsou vyvrtány otvory a vyřezány závity M3 pro upevňovací šrouby VOP. Stejná destička i se závity slouží pro připevnění SOP. Pro leváky je důkladně epoxidem nalepena z levé části trubky nosníku ocasních ploch, pro praváky je na pravé straně.
Křídlo je nedělené, klasické konstrukce bez torzní skříně, s jednoduchým vzepětím do tvaru písmene V. Hlavní nosník tvoří uhlíková trubka o průměru 6/5 mm, dva pomocné nosníky jsou z uhlíkových trubek o průměru 3/2 mm. Ze stejné trubky je i náběžná lišta křídla. Na odtokové části je křídlo zakončeno smrkovou lištou o průřezu 2 x 5 mm s balzovou stojinou o průřezu 2 x 7 mm. Úlohu spojky polovin křídla u prototypu modelu zastává ocelový svorník M5 o délce 120 mm, který je ohnut do požadovaného vzepětí a důkladně epoxidem zalepen do trubky hlavního nosníku. Pomocné spojky z drátu o průměru 2 mm jsou zalepeny do trubek pomocných nosníků. Všechna žebra křídla jsou vyřezána z balzy tloušťky 3 mm. Všechny předem připravené díly křídla jsem nasucho sestavil na rovné pracovní desce, srovnal a spoje prolil kvalitním kyanoakrylátovým lepidlem. Prostor pro serva křidélek je ohraničen kousky balzy tloušťky 2 mm. Křidélka jsou vyhoblována do klínového průřezu z prkénka balzy tloušťky 7 mm. Základny okrajových oblouků křídla jsou z topolové překližky tloušťky 3mm, do tloušťky profilu jsou dolepeny balzou, vyhoblovány a vybroušeny. Házecí kolík zalepený pro leváky do koncové části levé poloviny křídla (pro praváky do pravé) je z uhlíkové trubky o průměru 6/5 mm; kousky stejné trubky jsou vypouzdřeny i otvory ve střední části křídla, jimiž procházejí upevňovací šrouby M5.
Ocasní plochy. Základní tvar ocasních ploch je vyřezán z lehké, ale pevné balzy tloušťky 3 mm. Náběžné a odtokové hrany jsou zaobleny, náběžná část kormidel je sbroušena do úkosu. Výběr materiálu na ocasní plochy je velmi důležitý, protože každý ušetřený gram v ocasní části modelu představuje úsporů tří gramů při dovažování do přední části. Ocasní plochy můžeme vylehčit kruhovými otvory.
Potah. Křídlo i s křidélky a ocasní plochy jsou u prototypu modelu požehleny transparentní fólií červené barvy.
Dokončení modelu. Kormidla ocasních ploch jsou zavěšena na závěsech z kvalitní čiré samolepicí pásky 3M stejně jako křidélka. Ta však zastávají i funkci brzdících klapek, proto jsou zavěšena na spodní části profilu, aby je bylo možné vychýlit asi o 45° dolů.
Směrovka a výškovka jsou ovládány nepříliš obvyklým způsobem. Do SOP i VOP je v rozevřeném stavu vložena dvojice zkrutných pružin. Na jejich zhotovení je použita nejslabší kytarová struna E. Délka ramene vetknutého do kormidla je 15 mm, zkrutná část má délku 50 mm. V kormidle je pružina pojištěna kapkou kyanoakrylátového lepidla. Vše by mělo být patrné z fotografií. Se servem jsou kormidla propojena lankem na dravé ryby o nosnosti 6 kg, které jsem koupil v rybářských potřebách. Servo tedy neustále překonává odpor vratných pružin – je to řešení jednoduché, elegantní a bez vůlí. Pozor! Na snímcích je ovládání směrovky pro modeláře házející model levou rukou. Praváci musejí mít vše uspořádáno zrcadlově, aby bylo lanko po odhodu namáháno na tah.
Křidélka jsou se servy spojena klasicky drátěnými táhly s plastovými vidličkami MP Jet. Ovládací páky kormidel i křidélek jsou vyřezány z destičky uhlíkového kompozitu.
V prototypu modelu je umístěna čtveřice serv HD DS65HB s momentem 1,3 kg/cm. Tato serva nebyla úplně šťastnou volbou, protože dvojice ze čtyř zakoupených špatně drží středovou polohu. Napájení přijímače a serv zabezpečuje kulatý jednočlánek Li-pol o kapacitě 1 000 mAh. Použitý přijímač je čtyřkanálový FrSky D4.
Podle rad zkušených „házečů“ jsem postupně do vysílače „dopípal“ tři letové režimy: Prvním je Start, při němž jsou všechna kormidla v nule; platí i pro klouzavý let. Dalším režimem je Termika. V něm jsou obě křidélka vychýlena dolů asi o 3 mm (na odtokové hraně) a k tomu je odpovídajícím způsobem potlačena výškovka. Posledním režimem je Přistání. Při něm je aktivní páka plynu, která vychyluje obě křidélka dolů o 45°, k tomu se po čtyřbodové křivce potlačuje výškové kormidlo, v mém případě o 16 %. Po stovce hodů musím konstatovat, že režim Přistání jsem měl používat hned při prvních letech. Letoun se při brzdění „nahrbí“, zpomalí a bezpečně přistává s téměř nulovou rychlostí.
Letové výkony Orcy jsou dobré, ne však oslňující. Po celkem asi třech odházených hodinách se mnou dosahovaná výška ustálila někde okolo 20 metrů. Z této letové hladiny při západu slunce dokáže model klouzat okolo 30 s.
Jako nováček v této kategorii musím konstatovat, že hodina na louce s tímto modelem uteče nato tata. Neustále hážu dál a dál s myšlenkou: „Co když zrovna teď na mne čeká nějaká megatermická bublina!“ Proto připojuji ještě jednu krátkou větu na závěr: „Vy ještě nemáte házedlo?“