Plánky>Plánky RC revue>Cadet (192)

Home Plánky>Plánky RC revue>Cadet (192)
Cadet (192)

Cadet (192)

32,60 €

Model amerického sportovního letadla na elektropohon s klasickou konstrukcí, rozpětí 2400 mm, konstrukce Ing. Miloš Mikulka.

PL192RCR
- +

Popis

Rozpětí2 400 mm
Délka1 588 mm
Hmotnost4 000 g
Plošné zatížení
30,8 g/dm2
Nosná plocha
44,76 dm2
Konstrukce
Ing. Miloš Mikulka
Při uvažování, jaký nový model si postavit, jsem se rozhodl, že jím bude kabinový hornoplošník klasického „piperovského“ vzhledu, ale ne okoukaný Piper Cub. Po relativně krátkém hledání na internetu jsem našel pěkné fotografie letadla označeného Interstate Cadet. Pro čtenáře, kteří se s tímto lehkým sportovním letadlem prozatím nesetkali, uvádím několik údajů: Letadlo bylo vyráběno americkou firmou Interstate Aircraft a Engineering Corporation se sídlem v El Segundu v Kalifornii. První vzlet letadla se uskutečnil v roce 1940 a celkem jej bylo vyrobeno 574 kusů. Jde o dvoumístné sportovní letadlo se sedadly umístěnými za sebou. Kon­strukce trupu a ocasních ploch je svařena z ocelových trubek, křídlo je dřevěné. Celý letoun je potažen plátnem, pouze přední část trupu je zakryta odnímatelnými panely z duralového plechu. Z hlediska vyrobených strojů se Interstate Kadet ani zdaleka nemůže přiblížit ostatním typům letadel stejné kategorie, například u Piperu J-3 Cub uvádějí encyklopedie 19 888 vyrobených kusů. V průběhu 2. světové války byla letadla Cadet používána v armádě jako spojovací s označením     L-6A. Po skončení války byla řada letadel přestavěna pro farmářské použití a pro „Bush piloty“. I přes relativně malý počet vyrobených kusů je možné se s Cadety stále setkat, jak dokládají mnohé fotografie zveřejněné na internetu. V pozdějších létech byl Cadet modernizován, poslední – mně známá – modernizace je z roku 1975, kdy bylo letadlo vyráběno pod názvem S-1B2 Arctic Tern.
Po rozhodnutí, že si model Cadeta postavím, jsem začal na internetu hledat vhodný třípohledový výkres, podle kterého bych nakreslil základní tvary letounu.   Bohužel žádnou firemní dokumentaci nebo manuál se mi nepodařilo najít, proto jsem jako základ nakonec použil výkresy několika malých gumáčků, jež jsem na internetu objevil. Protože jsem nechtěl stavět přesnou maketu, nýbrž model, který se Cadetu podobá, mi to příliš nevadilo a mohl jsem začít pracovat. Doma jsem měl elektromotor Roton 900, takže jsem se rozhodl navrhnout model o takové velikosti, aby motor pro pohon dostačoval – rozpětí Cadetu jsem zvolil 2 400 mm. Velikost pohonné Li-pol baterie jsem si stanovil na 4s. Z této skutečnosti jsem pak vycházel při konstruování modelu, abych nepřekročil letovou hmotnost cca 4 000 g. Na několika modelech stejné koncepce mám vyzkoušeno, že elektromotor – ekvivalent – AXI 2826/10 je spolehlivě a s dostatečnou rezervou schopen pohánět model o hmotnosti cca 3 500 g s rozpětím 2 200 mm. Není to přirozeně žádná stíhačka ani Cessna, ale letadlo „piperovské“ koncepce. Výkon postačí pro spolehlivý vzlet a let, ostré, případně stoupavé zatáčky, prostě na to, jak tento typ letadel létá. Navrhovaný Cadet s výkonnějším motorem Roton by tak měl být bez problémů. Otázkou relativně krátkého času pak bylo nakreslení stavebních výkresů a připravení dílů modelu pro řezání laserem. Stavební díly na tento model v současné době na zakázku řeže firma Czechaero.
Konstrukce modelu je doce-     la jednoduchá, nepředpokládám však, že by se o jeho stavbu pokoušel začátečník. Cadet je od prvopočátku konstruován tak, že všechny stavební díly budou vyřezány laserem. Při využití takto zhotovených stavebních dílů není možné model postavit nepřesně. Nastavení křídlo-vodorovná ocasní plocha-motor je dáno vyřezanými díly a při dodržení předepsané polohy těžiště pak modelu nezbývá nic jiného, než bezproblémově letět. Protože je model určen pro modeláře s dostatečnou praxí ze stavby modelů z klasických materiálů, nebudu detailně popisovat jednotlivé stavební operace. Každý modelář má totiž své zažité postupy, kterých se při stavbě drží, a není proto nutné ani v případě Cadetu na těchto zvyklostech nic měnit.
Konstrukce modelu je smíšená, z balzy, smrkových lišt, letecké překližky tloušťky 1 mm, topolové překližky tloušťky 3 mm a truhlářské březové překližky tloušťky 3 mm. Truhlářská březová překližka je použita tam, kde by topolová překližka neměla dostatečnou pevnost a letecká 3mm překližka by byla zbytečně drahá. Navíc oproti letecké překližce se březová překližka výrazně lépe řeže laserem – vykazuje opálení srovnatelné s řezáním topolové překližky.
Základními částmi trupu jsou dvě shodné bočnice sestavené ze smrkových lišt o průřezu 6 x 6 mm a z dílů z topolové a březové překližky tloušťky 3 mm a z překližky tloušťky 1 mm. Ze sestavených bočnic, přepážek T1, T4, T8, T14, příček nařezaných ze smrkových lišt o průřezu 6 x 6 mm, dílů centroplánu a podlahy sestavíme trup. V průběhu stavby do něj vlepíme lanovody pro ovládání směrovky a výškovky. Kvůli poměrně krátké části trupu před těžištěm modelu upozorňuji na nutnost pečlivě šetřit hmotností u všech částí ležících od těžiště směrem k ocasním plochám. S ohledem na tuto skutečnost lze nahradit tvarové smrkové podélníky balzovými lištami. Můj Cadet bylo nutné dovážit v prostoru motorového lože olovem o hmotnosti cca 150 g. V podstatě to však byla cena za použití koupené duralové ostruhy. Místo olova šlo zcela určitě problém řešit pohonnou baterii o větší kapacitě, ale kvůli tomu, že jsem u svých modelů zavedený na Li-pol 3,3 Ah a nechtěl jsem rozšiřovat počet používaných baterií, vyřešil jsem problém s polohou těžiště dovážením olovem. Přístup do trupu k servům, přijímači a pro vkládání baterií pohonné jednotky a RC soupravy je dveřmi na pravé straně trupu. Proti otevření jsou dveře zajištěny magnety. Obě baterie jsou upevněny na samolepicích suchých zipech. Pohonná baterie je umístěna napříč těsně za motorovou přepážkou. Motorová přepážka je slepena jako sendvič z jádra z březové překližky tloušťky 3 mm polepeného leteckou překližkou tloušťky 1 mm. Do přepážky jsou vsazeny a epoxidovým lepidlem zalepeny zapichovací matice M4, do nichž je přišroubováno lože pro motor Roton 900. V motorové přepážce jsou dále   otvory pro aretační kolíky sloužící k upevnění motorového krytu. Motorový kryt je zajištěn čtyřmi magnety. Kryt můžeme zhotovit laminátový nebo konstrukční z balzy a topolové překližky tak, jak je nakreslen na výkrese. Své modely stavím v běžném v bytě, proto mi technologie laminování v těchto podmínkách nepřipadá zcela vhodná a kryt jsem u svého modelu zhotovil konstrukční, dřevěný. Do sestaveného trupu zalepíme bukové hranoly o průřezu 15 x 15 mm, které slouží k ukotvení odnímatelného podvozku, spájeného z ocelového drátu o průměru 4 mm. Jsem si vědom toho, že takto navržený podvozek představuje značné zjednodušení, ale s ohledem na minimalizaci hmotnosti jej považuji za dostatečný. Při letové hmotnosti modelu do 4 kg je plně vyhovující. Pokud by měl přesto někdo zájem, může zhotovit podvozek maketovější, podle dostupných fotografií skutečného letadla. Boky přední části trupu jsou vylepeny balzou tloušťky 3 mm, shora je přední část potažena balzou tloušťky 2 mm. Stejnou balzou je potažen shora i centroplán. Z překližky tloušťky 1,5 mm (díly T28a až d) je zhotoven držák vzpěr, jsou do něj vsazeny a zalepeny zapichovací matice M3 a celek je zalepen do výřezů v trupu.
Ocasní plochy jsou celobalzové konstrukce. Obloukové části lamelujeme z pásků balzy o průřezu 1,5 x 8 mm v šablonách vyřezaných z topolové překližky. Zbývající díly SOP a VOP jsou slepeny z balzy tloušťky 8 mm a balzových lišt o průřezu 7 x 8, 8 x 8 a 8 x 10 mm. Poloviny výškového kormidla jsou spojeny spojkou ohnutou z ocelového drátu o průměru 2mm, která je vlepená epoxidovým lepidlem do předvrtaných otvorů. Místo spoje je zpevněno páskem skelné tkaniny. Kýlová plocha je vlepena do trupu,  stabilizátor do trupu vlepíme až po potažení celého modelu – při jeho kompletaci. Mezi kýlovkou, stabilizátorem a trupem při kompletaci modelu natáhneme podle výkresu ocelové dráty (lanka) o průměru cca 0,5 mm.
Křídlo má klasickou konstrukci s hlavním a pomocným nosníkem s žebry a položebry. Hlavní nosník tvoří smrkové pásnice o průřezu 3 x 8 mm, pomocný nosník má pásnice o průřezu 3 x 5 mm. Žebra a položebra jsou vyřezána z topolové překližky tloušťky 3 mm a dostatečně vylehčená. V prostorech mezi žebry jsou pásnice hlavního i pomocného nosníku spojeny stojinami z balzy tloušťky 2 mm, ve střední části z překližky tloušťky 1 mm. Stojiny patří mezi díly, které jsou vyřezány laserem, mají léta napříč a díky přesným rozměrům mohou být použity jako šablony pro dodržení vzdáleností jednotlivých žeber. Odtoková lišta je slepena z balzy tloušťky 1,5 mm, pro zvýšení její pevnosti do ní vlepíme pásek skelné tkaniny nebo uhlíku. Křidélka sestavujeme společně s křídlem a po dokončení křídla je odřízneme. Okrajové oblouky křídla jsou lamelovány z pásků balzy o rozměrech 1,5 x 17 mm v šablonách z topolové překližky. Náběžná část, páskování žeber a potah středu křídla jsou z balzy tloušťky 1,5 mm. Spojení polovin křídla s trupem je duralovou trubkou o rozměrech 20/19 mm. Do žeber střední části křídla jsou vlepena laminátová pouzdra o rozměrech 21/20 mm tak, aby zajistila požadované vzepětí křídla. Upozorňuji, že při lepení pouzder k žebrům musí být v pouzdru zasunuta duralová trubka. Zajištění polovin křídla proti vysunutí je gumovými oky. Lože serv tvoří díly z překližky K37, K38 a K39. Křídlo je podepřeno u trupu dvojicí vzpěr. Střední části vzpěr jsou z překližky tloušťky 1,5 mm, na ně jsou pak z obou stran přilepeny smrkové lišty o průřezu 3 x15 a 3 x 20 mm. Celek je pak vybroušen do kapkovitého tvaru. Kování je zhotoveno z duralu tloušťky 1,5 mm. Do křídla je zalepeno lože vzpěr z překližky tloušťky 1,5 mm, do kterého jsou přes překližkové podložky usazeny a zalepeny zapichovací matice M3.
Potah modelu je s ohledem na jeho velikost z nažehlovací tkaniny Solartex. Práce ze Solartexem je velice příjemná, zápornou vlastností je pouze jeho relativně vysoká hmotnost, která se negativně projevuje především v zadní části modelu. S ohledem na velikost modelu a jeho celkový konečný vzhled však musíme nárůst hmotnosti Solartexového potahu tolerovat. Na potažený model naneseme imatrikulační značky a nápisy, které si necháme, nejlépe podle vlastního návrhu, vyřezat v grafickém studiu ze samolepicí fólie. Na závěr „zasklíme“ okna kabiny. K tomuto účelu zakoupíme v modelářské prodejně čirou fólii. Čelní okno lepíme z vnější strany a orámujeme pásky ze samolepicí fólie. Boční okna zasklíváme z vnitřní strany. K lepení můžeme použít speciální lepidlo na plasty Formula 560, mám však nejlepší zkušenost s lepidlem Chemopren extrém.
V rámci dokončovacích prací zabudujeme pohonnou jednotku a díly RC soupravy a sestavíme a usadíme podvozek včetně ostruhy. Pro pohon modelu, jak jsem uvedl v úvodu, jsem zvolil elektromotor Roton 900 s vrtulí – podle doporučení výrobce motoru –  14/8“, regulátorem JETI Model 45 A Opto (motor podle výrobce nemá pracovat s proudem větším než 35 A, takže zvolený regulátor vyhovuje) a baterií Li-pol 4s / 3,3 Ah. Palubní systém RC soupravy má vlastní zdroj – baterii Li-Fe 2s o kapacitě 2,2 Ah. Dalšími použitými komponenty jsou dvě standardní serva pro směrovku a výškovku a dvě mikroserva pro křidélka. Pro řízení modelu používám RC soupravu Taranis.
Pokud jsme v průběhu stavby nevlepili do směrového kormidla, výškovky a křidélek laminátové ovládací páky, přišroubujeme ke kormidlům plastové ovládací páky MP Jet. Do trupu vlepíme stabilizační plochu s usazeným výškovým kormidlem a otočně připevníme směrové kormidlo a křidélka. Jaké použijeme otočné závěsy a způsob jejich montáže závisí na našich postupech a zvyklostech. Mně se nejvíc osvědčuje vlepení závěsů pětiminutovým epoxidovým lepidlem tak, že středy závěsů opatrně zakápnu olejem, abych zabránil jejich slepení. Po zatuhnutí lepidla s kormidlem lehce pohnu, závěs se ve svém středu uvolní a pak se bezvadně pohybuje.
Před zalétáváním naprogramujeme vysílač. U směrovky doporučuji nastavit maximální možné výchylky. Výchylky výškovky jsem upravil nastavením 50% expa. U křidélek nastavíme diferenciaci tak, aby výchylka nahoru byla cca 25 mm na odtokové hraně, a výchylka dolů poloviční. Doporučuji nastavit mix křidélka-směrovka. Směrovku mám nastavenu na 50 %. Při nastavování vysílače nesmíme zapomenout na nastavení bezpečnostní pojistky motoru.
Před prvním vzletem zkontrolujeme funkci RC soupravy včetně smyslu a velikosti výchylek kormidel a rovněž zkontrolujeme model – polohu těžiště a úhly nastavení – zda souhlasí s údaji na výkrese. V žádném případě nevzlétáme s modelem, jehož skutečná poloha těžiště je za místem označeném na výkrese! Dopředu ji posuneme umístěním baterií, případě přidáním zátěže. Rozhodně nespoléháme na to, že „to“ nějak uřídíme – neuřídíme!
Pro zálet počkáme na vhodné počasí, nejlépe na bezvětří. Na vhodné počasí jsem v letošním jaru čekal několik týdnů, naštěstí se jeden den vydařilo. Vyrazil jsem na krásné klubové letiště Hať kousek od Ostravy a připravil model k letu. Začal jsem krátkým pojížděním, kdy jsem si ověřil, jak model drží směr a jak akceleruje při zvýšení otáček motoru. Model vzlétl po přidání plynu lehce nad 50 % dráhy plynové páky a spořádaně stoupal. Byl jsem mile překvapen lehkosti řízení, plynulými reakcemi modelu a především realistickou rychlostí letu. Horizontální let drží s pákou plynu lehce nad ⅓. S popsanou pohonnou jednotkou je model – při „piperovském“ stylu létání a s jemnou prací plynovou pákou – schopen na jednu baterii uskutečnit dva cca osmiminutové lety.

Related Products