Rozpětí | 1218 mm |
Délka | 795 mm |
Hmotnost | 455 g |
Motor | Speed 400/6 V + 7/3,5
|
Ovládané funkce | S, V, M |
Konstrukce | Bronislav Sokolíček/Zdeněk Raška |
Motorový model Fulmen je jednou z mnoha konstrukcí vynikajícího modeláře Bronislava Sokolíčka. Původní model z roku 1949 měl rozpětí 1 356 mm a poháněl jej v té době běžně dostupný detonační motor Atom o zdvihovém objemu 1,8 cm3. Model pojmenovali Broňovi kamarádi modeláři v čele s Mirkem Pospíšilem, když mu při jeho zalétávání asistovali. Let modelu byl velmi rychlý, proto jej nazvali Bleskem, což je v latině Fulmen. Ještě po létech Bronislav vzpomínal na létání s Mirkem na loukách v místech, která jsou dnes zastavěna panelovými lidskými mraveništi, na nahození motorů v modelech, na jejich společné vypuštění a pak na zalehnutí do trávy a na mlčenlivé pozorování kroužících modelů. Jak říkal: „Nikdy nás nebolelo za krkem a ještě dnes, po pětašedesáti létech, stále cítím tu vůni rozkvetlé louky.“ Tolik ze vzpomínek konstruktéra modelu Bronislava Sokolíčka, který již oslavil 85. narozeniny.
Model Fulmen je svými jednoduchými tvary a letovými vlastnostmi volného modelu vhodný i pro začínající modeláře. Při jeho modifikaci na dnešní technické i materiálové možnosti jsem se rozhodl jej upravit i pro létání v kategorii E-400 Sport, jež se létá na soutěžích historickým modelů pořádaných kluby SAM 78, SAM 95 a SAM 119. Musel jsem proto model zmenšit, přičemž jsem zachoval jeho tvary i profily nosných ploch. Materiál na stavbu modelu je použit takový, aby bylo možné dodržet minimální hmotnost při požadovaném zatížení křídla 24,4 g/dm2. Model jsem rovněž upravil pro zástavbu pravidly kategorie E-400 Sport předepsaného motoru Speed 400 / 6 V, pohánějícího plastovou vrtuli 7/3,5; jako další vybavení jsem uvažoval regulátor JETI JES 012, přijímač JETI Rex 4, dvě serva Hitec HS-55 a pro napájení dvoučlánek Li-ion o kapacitě 2 100 mAh – veškeré vybavení má hmotnost 200 g.
Když jsem měl plánek Fulmena téměř hotový a chystal se jej stavět jako náhradu za ztracený model, navštívil mne Ing. Juraj Tinka, který shodou okolností sháněl vhodný model pro soutěže kategorie E-400 Sport. Fulmen ho naprvní pohled zaujal a protože měl navíc i čas, hned se pustil do jeho stavby. Za tři dny měl již model v kostře a za další dva dny mi hlásil, že jej úspěšně zalétal! Do dneška má Jurajův Fulmen za sebou desítky úspěšných letů – k plné spokokojenosti pilota. Juraj model postavil nejen velmi rychle, ale dokonce s o 25 g nižší hmotností, což musel kompenzovat dodáním zátěže do těžiště, aby dosáhl předepsaného plošného zatížení 25,4 g/dm2 pro soutěžní létání. Pokud se vám model také podaří postavit s nižší hmotností, ale neplánujete s ním soutěžit, dovažovat jej samozřejmě nemusíte. Rovněž k jeho pohonu můžete použít i jiný stejně výkonný motor.
Fulmen-496D je téměř celý balzový, jeho kostra je lepena acetonovým lepidlem Kanagom zředěným zaponovým nitrolakem v poměru 1 : 1. Mým zvykem je připravit si před stavbou všechny díly do jakési stavebnice. Jednotlivé části modelu sestavujeme na rovné pracovní desce, přímo na výkrese chráněném čirou plastovou fólií netečnou vůči používanému lepidlu.
Trup obdélníkového průřezu má příhradovou konstrukci ze dvou bočnic spojených příčkami. Bočnice sestavujeme na výkrese, nejprve jednu a na ní pak druhou, abychom dosáhli jejich stejného tvaru. Základem bočnic jsou dva podélníky ze smrkových lišt o průřezu 3 x 3 mm. V části za křídlem jsou podélníky spojeny diagonálně zalepenými balzovými lištami o průřezu 2 x 3 mm, vpředu je prostor mezi podélníky vylepen balzou tloušťky 3 mm. Slepené bočnice sejmeme z výkresu, v místech lepených spojů od sebe opatrně oddělíme žiletkou a lehce přebrousíme. Pak je – opět na výkrese – v zadní části rozepřeme příčkami z balzových lišt o průřezu 3 x 5 mm, vpředu vylepíme balzovými destičkami s léty napříč a vzadu uzavřeme balzovým hranolem slepeným z balzy tloušťky 7 mm. Zadní část trupu podle výkresu vylepíme balzou tloušťky 1,5 mm. V přední části, v prostoru, kde je uložen motor, je trup v rozích vyztužen balzovými lištami trojúhelníkového průřezu nařezanými z balzy tloušťky 7 mm. Do přední části trupu shora vlepíme desku z balzy tloušťky 2 mm o rozměrech 30x210 mm nesoucí palubní elektroniku a zdroje a přepážky 1 až 4. Přepážka 1 nesoucí motor je z překližky tloušťky 2 mm a jsou v ní kromě otvorů pro připevnění motoru vyvrtány otvory i pro jeho chlazení. Její poloha na čele trupu udává sklon motoru 2°. Zbylé přepážky 2 až 4 jsou z překližky tloušťky 1,5 mm. Přepážka 2 nese podvozek ohnutý z ocelového drátu o průměru 1 mm. V mém případě je odnímací a zasouvá se do štěrbiny vytvořené přepážkou 2a z překližky tloušťky 1 mm, z obou stran polepené přepážkami 2. Podvozek lze do trupu samozřejmě zalepit i napevno. Shora trup uzavřeme balzou tloušťky 3 mm, přilepíme spodní žebro pylonu nesoucího křídlo z balzy tloušťky 2 mm, náběžnou část pylonu z balzy tloušťky 10 mm a jeho odtokovou část z balzy tloušťky 7 mm. Boky pylonu potáhneme balzou tloušťky 1,5 mm a shora jej uzavřeme balzou tloušťky 2 mm. Celek pečlivě vybrousíme do tvaru podle výkresu a do vyvrtaných otvorů v náběžné a odtokové části pylonu vlepíme bambusové kolíky o průměru 2 mm pro oka poutací gumy křídla. Do trupu podle výkresu vlepíme desku z překližky tloušťky 1,5 mm pro uložení serv a její uložení zpevníme klíny z balzy tloušťky 3 mm. Mezi výkližky z tvrdší balzy tloušťky 2 mm přilepíme ostruhu ohnutou z ocelového drátu o průměru 1 mm a celek vlepíme do zadní části trupu. Na nohu hlavního podvozku otočně připevníme lehká plastová kola o průměru 30 mm; proti vypadnutí je zajistíme nasunutím kousků plastové hadičky odpovídajícího průměru.
Svislá ocasní plocha s profilem rovné desky je slepena na výkrese z lišt nařezaných z balzy tloušťky 4 mm; žebra jsou z balzových lišt o průřezu 2 x 4 mm. Kormidlo je otočně zavěšeno na pásku Vliesu s léty napříč. Ovládací páka je vyříznuta z překližky tloušťky 1,5 mm.
Vodorovná ocasní plocha má rovněž profil rovné desky a konstrukci má shodnou se SOP. Základním materiálem jsou opět lišty a výkližky z balzy tloušťky 4 mm, žebra jsou z balzových lišt o průřezu 1,5 x 4 mm. Stykové plochy stabilizátoru a výškového kormidla jsou sbroušeny do úkosu, kormidlo je shora otočně zavěšeno na páscích Vliesu s léty napříč. Ovládací páku z překližky tloušťky 1,5 mm přilepíme stejně jako v případě SOP až po potažení.
Křídlo s dvojitým lomením a s profilem NACA 6409 je dělené, jeho poloviny spojují ocelové dráty o průměru 2 mm, a k trupu se připoutává gumovými oky. Středová žebra A a B jsou vyřezána z překližky tloušťky 1,5 mm, všechna zbývající C až I jsou z balzy tloušťky 1,5 mm. Náběžná lišta je vybroušena z balzy o průřezu 4 x 8 mm, nosník tvoří dvě pásnice z lišt o průřezu 2 x 3 mm nařezaných z tvrdší balzy a v prostoru mezi žebry spojených stojinami z balzy tloušťky 1,5 mm s léty napříč. Odtoková lišta je do klínového průřezu vybroušena z balzy o průřezu 4 x 15 mm a jsou do ní vypilovány zářezy pro žebra. V místech uložení spojovacích drátů je prostor mezi žebry vylepen balzou tloušťky 10 mm, ze stejného materiálu jsou i koncové oblouky křídla. Křídlo sestavujeme po částech, přičemž žebra v místech spojů jednotlivých částí lepíme patřičně skloněná podle vzepětí. Spoj středních dílů a uší je zpevněn trojúhelníkovými výkližky z balzy tloušťky 3 mm, střed křídla je vpředu vyztužen balzou tloušťky 3 mm, vzadu balzou tloušťky 7 mm. Prostor mezi středovými žebry je podle výkresu vylepen balzou tloušťky 2 mm s léty napříč.
Potah celého modelu je z Vliesu, který předem obarvíme malířskými tónovacími barvami podle svého vkusu. Nátěr barevnými emaily je pro zvýšení hmotnosti nevhodný. Potah z Vliesu přilepený ke kostře nitrolakem vypneme teplem z vysoušeče vlasů a impregnujeme třemi nátěry vypínacího nitrolaku. Ocasní plochy a křídlo lakujeme v šablonách, aby se nezkroutily. Každou vrstvu laku po zaschnutí opatrně přebrousíme brusným papírem o zrnitosti 400 nebo vyšší.
Sestavení modelu zahájíme přilepením VOP a SOP napevno k trupu za stálé kontroly kolmosti a souměrnosti. Ke kormidlům přilepíme ovládací páky a propojíme je s pákami serv. Použít můžeme buď klasická táhla z lišt s drátěnými koncovkami nebo lanovody. Na způsob náhonu kormidel myslíme ještě před potažením trupu a případně vnější trubky lanovodů přilepíme ke kostře trupu. Motor přišroubujeme k přepážce 1, za něj umístíme regulátor. Zdroje jsou uloženy na balzové desce uvnitř trupu – jejich posouváním model vyvážíme. Teprve pak můžeme na odpovídající místo přilepit třeba kousek suchého zipu, který je bude držet na místě, nebo zvolíme jiný – nám osvědčený –způsob jejich zajištění. Přijímač je připevněn v zadní části desky nesoucí zdroje. Přístup ke zdrojům je odnímatelným panelem, který podle výkresu vyřízneme v levé bočnici. K trupu pak panel připevňujeme samolepicí páskou, případně můžeme použít vhodné malé magnety. Přístup k servů je z horní části trupu – prostor nad nimi po jejich montáži hned nepotahujeme; zakrýt ho můžeme až po zalétání modelu.
K prvnímu letu přistoupíme po celkové kontrole modelu: zda není zkroucený, odpovídají poloha těžiště a úhly nastavení, kormidla mají správné smysly výchylek a RC souprava a pohonná jednotka pracují bezchybně. Pokud je vše v pořádku, model vypustíme s naplno pracujícím motorem. K zalétávání si vybereme nejlépe bezvětří – jedině tak si můžeme oveřit chování modelu neovlivněné závany větru.