Již delší dobu jsem se zabýval myšlenkou postavit repliku staršího modelu a překonstruovat ji na elektropohon a RC ovládání. Má volba nakonec padla na model Kubíček od již zesnulého legendárního modelářského konstruktéra Jaroslava Fary. Kubíček, jehož plánek vyšel v edici plánků Modelář s číslem 22 v roce 1965, má pro mne i osobní význam. Byl můj první motorový model, jenž jsem postavil na motor Jena 1 zakoupený za ušetřené peníze. Model mne nezklamal, ale nakonec jsem ho odložil, neboť se mi nechtělo riskovat jeho ztrátu (dvakrát jsem ho musel sundávat ze stromu). Když se objevily relativně levné a lehké RC soupravy, opět jsem si na něj vzpomněl. Motor Jena jsem již pochopitelně nemohl použít, neboť dožil na jiném modelu, takže elektromotor byl pro mne jediným vhodným řešením. Sice jsem původní model stále vlastnil, byl však důkladně promaštěný od paliva, a protože byly potřeba mnohé úpravy, postavil jsem model znovu. Navíc po zjištění, kolik dnes stojí kvalitní překližka, jsem se snažil nahradit i ji a další dnes již obtížně sehnatelné materiály současnými, třeba Mikalentu nahradil Litespan. Úpravy se mi povedly, takže se dnes opět mohu kochat Kubíčkovým letem, aniž bych musel mít obavu, že ulétne.

Před započetím stavby je vhodné výkres nechat okopírovat. Má to své výhody. Jednak můžeme postup stavby nerušeně kontrolovat, a když výkres rozstřihneme na jednotlivé celky, můžeme stavět více dílů najednou bez obav z poškození zasychajících slepených celků. Díly modelu sestavujeme na rovné desce vhodných rozměrů, na niž položíme výkres a překryjeme ho čirou plastovou fólií nebo podobným materiálem netečným vůči lepidlu.
K potažení modelu je vhodný buď Vlies, nebo Litespan, jímž je můj model potažen, a proto mohu připojit své zkušenosti z práce s tímto materiálem. Občas se uvádí, že se Litespan hůře vypíná. Není to tak docela pravda, musí se jen počkat, až Litespan po ohřátí úplně vychladne. Nejlépe je velké plochy potahu ohřívat horkovzdušnou pistolí na 100–120 °C a špičkou žehličky jen vyrovnat vrásky. Další zkušeností je, že se Litespan při silnějším úchopu modelu opět natáhne, prohne a vytvoří důlek, který lze odstranit opětovným místním zahřátím potahu. Lepší je tomu předcházet tím, že vypnutý potah natřeme jednou až dvakrát vypínacím nitrolakem. Potah sice lehce povolí, ale pak se vypne jak „kůže na bubnu“. Při vlastním potahování a kompletaci modelu postupujeme takto: Nejprve potáhneme samostatně části SOP. Ti, kteří jsou zruční, mohou směrovku ke kýlovce přiložit a potáhnout oboje najednou. Potah pak tvoří závěs, kolem něhož se směrovka otáčí. V opačném případě obojí potáhneme a vypneme zvlášť a otočný závěs vytvoříme z kvalitní samolepicí pásky.
Po dokončení potahu a povrchové úpravy modelu můžeme přistoupit k instalaci RC vybavení a pohonu.
Před záletem model vyvážíme, poloha těžiště musí odpovídat údaji na výkrese, v případě potřeby model dovážíme kouskem olova. Výchylky kormidel nastavíme na tyto hodnoty: směrovka 5 mm na každou stranu, výškovka nahoru 10 mm  a 5 mm dolů. Je-li vše v pořádku, model uchopíme kousek za těžištěm a proti větru hodíme bez zapnutého motoru přímo před sebe (netřeba připomínat, že zaklouzáváme jen za klidného počasí nebo mírného vánku) do trávy. Měl by plynule klouzat k zemi. Případné nedostatky odstraníme trimy vysílače. Pokud model dobře klouže, zkusíme let na ⅔ otáček motoru a sledujeme chování modelu. Když stoupá příliš strmě, motor skloníme směrem dolů, pokud stoupá málo, sklon motoru zmenšíme. Podobně postupujeme, pokud model v motorovém letu zatáčí. Správně seřízený Kubíček má motorový let přímý. S dobře seřízeným modelem je létání bez problémů. Je jen třeba počítat s rychlejší a citlivější reakci na směrovku kvůli jednoduchému vzepětí křídla.