Volně létající motorový model italského modeláře Silvia Boscarola byl zveřejněn v časopisu Aeromodellismo. Svou jednoduchou konstrukcí byl vhodný pro začínající modeláře. Prototyp měl rozpětí 35 palců (889 mm) a byl poháněn malým žhavíkem Wasp 0,49 cm3. Determalizátor představoval časovač Spitfire, který ovládal vyklápění VOP o 40°. Palivová nádrž byla ze skleněného kapátka opatřeného ryskou hladiny paliva na 20 sekund chodu motoru, jak se tehdy létalo.
Model svou jednoduchostí padl do oka už dvěma našim modelářům, kteří jej v kostře stihli postavit během jediného týdne. Mohl by být oživením kategorie RCE-400 Sport SAM 78.
Soutěž v této kategorii se létá na tři starty (všechny se započítávají do celkového výsledku). Doba chodu motoru je omezena na 90 s, poté následuje klouzavý let s maximem 7 min a přistání do předem vymezeného prostoru.
Tolik stručně k pravidlům pro ty, kteří by s modelem chtěli zkusit létat soutěžně.

Celobalzová replika, oproti původnímu modelu zvětšená a upravená na RC ovládání, je poháněna stejnosměrným   elektromotorem Speed 400 / 6 V s vrtulí Graupner 6/3 a regulátorem JES 012 a osazena přijímačem Rex 4 a dvěma servy HXT-500. Pohonná baterie sestává ze dvou článků Li-ion 1 300 mAh.
Trup čtyřhranného průřezu má dvě bočnice spojené horním a spodním potahem. Všechy tyto díly jsou z plné balzy.
Podvozek ohneme z ocelového drátu, vlepíme mezi dvě překližkové desky a celek vlepíme do trupu. Lehká kola mají průměr 40.
SOP z plné balzy má kýlovku a směrovku v místě styku zkosené asi o 15°. Závěs směrovky tvoří pásek Vliesu s vlákny napříč.
VOP běžné konstrukce je sestavena ze žeber, podélníků a koncových oblouků. Výškové kormidlo je ke stabilizátoru opět zavěšeno na pásku Viatexu.
Křídlo se vzepětím do zdvojeného V je v celku. K trupu se poutá gumou přes bambusové kolíky. Konstrukce je opět klasická ze žeber a podélníků. Koncové oblouky jsou slepeny ze segmentů. Spojky v místech lomení jsou z tvrdé balzy. Střed křídla je oboustranně vylepen balzou.
Potah z Vliesu je doplněn ozdobami vyříznutými z tenkého barevného Modelspanu. Na kostru je přilepen lepicím nitrolakem, vypnut suchým teplem a poté lakován asi čtyřikrát vypínacím lakem.
Model by měl mít těžiště cca 80 mm od náběžné hrany křídla. Jeho správnou polohu nastavíme posouváním pohonné baterie a přijímače, které jsou v trupu uchyceny suchým zipem. Dodržíme úhel seřízení 2° (Křídlo +2°, VOP 0°).
Model zakloužeme z ruky nejlépe proti (mírnému) větru na nepříliš prudkém svahu porostlém vyšší trávou. Pokud spořádaně klouže, můžeme zkusit motorový let. Dobře seřízený model létá – jak je u historiků zvykem – prakticky sám, RC ovládání slouží spíše k tomu, aby neulétl příliš daleko.