v košíku není žádný produkt
11,80 €
Polomaketa stíhačky na elektropohon, rozpětí 1045 mm, konstrukce Z. Raška
Rozpětí | 1075 mm |
Délka | 835 mm |
Plocha | 21,42 dm2 |
Hmotnost | 500 g |
Motor | Speed 400 |
Ovládané prvky | S, V, Kř., M |
Konstrukce | Zdeněk Raška |
Spitfire Mk. IX patří mezi nejúspěšnější letouny 2. světové války. Na tento typ byli v průběhu roku 1942 přeškoleni i čs. příslušníci 310., 312. a 313. stíhací perutě RAF a po válce se vrátili do vlasti právě na těchto strojích. V létech těsně poválečných pak pod označením S-89 tvořily Spitfiry Mk. IX jádro čs. stíhacího letectva.
Mk. IX vycházel z draku Spitfire Mk. V, měl však vyztuženou konstrukci trupu pro zástavbu motoru Merlin 61. Prototyp byl zalétnut 26. dubna 1942 v Duxfordu. Produkce nových letounů se nakonec zastavila na počtu 5104 kusů. Letoun byl postupně inovován na Mk. IXB, C a E. Jednotlivé typy se lišily hlavně výkonem použitých motorů Merlin 61, 63, 66 a 70, a to od 1084 do 1260 kW.
Sériová výroba poznamenala letoun řadou změn, ať už viditelných, či skrytých. Například původně oblá SOP se změnila v zašpičatělou, vzduchový kryt pod motorem nabyl na rozměrech připojením filtru. Po skončení války bylo dokonce vyrobeno dvacet exemplářů Mk. IXE Trainer ve dvoumístné verzi. Podrobnosti o letounech Spitfire lze nalézt například v Modeláři 6/1968, Letectví a kosmonautice 4/1962 a 19/1969, Plastic kit revue 16 a 54 či v knize edice Triáda.
Model jsem nakreslil pro mladší členy našeho klubu fandící stíhačkám s elektromotorem. Sám jsem Spitfira Mk. IX měl postaveného před osmnácti léty jako volný model poháněný motorem na CO2. RC elektroverzi podle mého výkresu postavil Rosťa Číp z LMK Frenštát pod Radhoštěm. Přestože si zjednodušil stavbu ocasních ploch (zhotovil je z plné balzy), na letových vlastnostech to není znát.
Postavit model o hmotnosti do 500 g by neměl být problém. Pokud se to někomu nepovede, doporučuji montáž silnějšího motoru Speed 480, případně některého ze střídavých motorů AXI. Prototyp byl osazen motorem Speed 400 s regulátorem JES 012 a dvoučlánkem Li-ion 1,1 Ah, přijímačem Rex 4 a čtyřmi servy HS-55.
Trup je stavěn způsobem známým z maket na gumu 1:20, tzn. ze dvou polovin, lepených z polopřepážek a podélníků v rámu na rovné desce. Potah trupu je plaňkován z balzových lišt. Kabina je vylisována za tepla z Durofolu.
Podvozek z ocelového drátu je osazen lehkými koly o průměru 50, ostruhové kolo má průměr 20.
Křídlo je nedělené, uprostřed je spojeno překližkovými spojkami. Sestavuje se běžným způsobem ze žeber a podélníků. Pásnice hlavního nosníku jsou spojeny balzovou stojinou. K trupu se křídlo upevňuje bambusovým kolíkem a plastovým šroubem M4x20 s maticí.
Ocasní plochy s profilem rovné desky jsou slepeny z balzových lišt. Obvod VOP je lamelován ve špendlíkové šabloně. Poloviny výškovky jsou spojeny ocelovým drátem.
Křídlo a ocasní plochy jsou potaženy Vliesem, trup je polepen tenkým Modelspanem. Model je lakován čirým napínacím nitrolakem a nastříkán barevnými nitroemaily či lihovými barvami Agama.
Ocasní kormidla jsou ovládána táhly z balzových lišt, doplněných hliníkovým drátem a mikrovidličkami. Křidélka, jejichž serva jsou uložena v křídle, jsou ovládána pákami z hliníkového drátu s mikrovidličkami. Přijímač Rex a pohonná baterie jsou upevněny suchým zipem. Křidélka a ocasní kormidla jsou zavěšena na závěsech z kvalitní čiré izolepy nebo Vliesu.