Elektrolet Perry je volným pokračováním velmi úspěšných modelů Dědek 1 a 2, při jeho návrhu jsem se trochu inspiroval i Graupnerovým modelem Terry někdy z konce šedesátých let minulého století. Perry je atraktivní, levný a nenáročný model na provoz i na vybavení, optimální k pomalému poletování za klidného podvečera za dobré viditelnosti – v rukou zkušenějšího pilota zvládne i silnější vítr. Jeho stavba je o něco pracnější, ale pro modeláře, který již postavil nějaký jednodušší model, zvládnutelná. Model se vyznačuje snadnou obsluhou a univerzálností, baterie je snadno přístupná a rychle vyměnitelná; je umístěna pod odnímatelným víkem. Ovládány jsou směrovka, výškovka a motor. Je možné doplnit také ovládání křidélek, v tomto případě zmenšíme vzepětí křídla na 1 až 2° na každé straně. Podvozek je umístěn více vpředu, létám totiž už jenom na trávě a model s takto koncipovaným podvozkem při přistání „nezakopává“. Do vzduchu jej vypouštím z ruky. Kdo ale chce vzlétat s Perrym ze země, musí posunout podvozek více dozadu. Model má také dobrou klouzavost i stoupavost, může létat i za větru, samozřejmě podle schopností pilota a výkonu pohonné jednotky. Stavba modelu není pro mírně pokročilého modeláře příliš náročná, je i rychlá, nároky na vybavení dílny jsou minimální.
Celý model je postaven z Perimetru (PER). Podle mého názoru to je nejlepší pěnový materiál, který jsem kdy vyzkoušel. Je to stavební materiál s jemnou strukturou podobný pěnovému polystyrenu, ale oproti němu je značně odolnější a má jen o málo větší hmotnost, koupit se dá například v deskách ve stavebninách DEK. Při stavbě modelu je možná i kombinace více druhů polystyrenu, například extrudovaný polystyren (XPS). Lze použít i jiné typy, co komu vyhovuje. Polystyrenové díly jsou vyztuženy balzou. Balzu vybíráme dostatečně pevnou, ale lehkou.
Celý model je lepen většinou disperzním lepidlem Herkules, na ne úplně přesně slícované spoje dobře poslouží Soudal 66 A, poutací kolíky a ovládací páky jsou řádně zalepeny lepidlem Unilep‑LA (dříve Tmel‑LA). Křídlo je připoutáno silikonovou hadicí, jíž lze zakoupit v obchodech s elektroinstalačním materiálem – je dostupnější a odolnější než klasická guma.
Nároky na vybavení modelu nejsou nijak mimořádné, v podstatě „co dům dal“. Bezkomutátorový motor velikosti 2830 (stačí ten nejlevnější), k danému typu vhodnou vrtuli a odpovídající regulátor. Můžeme použít i výkonnější motor s menší vrtulí než je doporučený maximální rozměr. Prototyp modelu poháněl motor Kavan 2830-1300 KV s vrtulí 8/5, později Ultra 2812, serva byla osazena typu HS-205, k napájení posloužila tříčlánková baterie Li‑‑Pol s kapacitou 1 500 mAh. Jde ale létat i s dvoučlánkem a vrtulí 9/5. Při volbě vybavení a vůbec při celé stavbě bereme ohled především na celkovou hmotnost, která by se měla pohybovat v rozumných mezích, ale ne na úkor spolehlivosti, pevnosti a kvality stavby modelu.
Před zahájením stavby si dokreslíme do výkresu všechny potřebné úpravy, které vyplynou z použití jiného vybavení, například z použití jiného typu motoru, serv, způsobu náhonu kormidel atp. Všechny jinak neoznačené míry jsou v milimetrech. Stavbu zahájíme vyřezáním všech polystyrenových dílů. Pokud nemáme vlastní vybavení a svůj systém a zkušenosti s řezáním polystyrenu, tak bude vhodné prostudovat si návod na řezání polystyrenu zveřejněný v RC revue 4 až 6/2020 (pro ty, kteří příslušná čísla nemají k dispozici, je ke stažení z internetových stránek RC revue https://www.rcrevue.cz/data/documents/223/rezani-polystyrenu.pdf). Všechny potřebné díly jsou zhotoveny podle něj a níže uváděné odkazy na přípravky a obrázky se vztahují k tomuto návodu.